Měl to být nový start, něco jako „politický relaunch“. A celá věc opravdu nezačala špatně: počátkem června kancléřka Angela Merkelová a její koaliční partner z FDP, ministr zahraničí Guido Westerwelle společně představili kandidáta na funkci spolkového prezidenta, člena strany CDU/CSU Christiana Wulffa. Na kancléřce byla vidět výrazná úleva a mluvila o něm jako o „skvělém kandidátovi“. Velkou radost měla také z toho, že po překvapivém odstoupení Horsta Köhlera se vládní koalici podařilo najít adepta na nástupce nejen rychle, ale také bez větších hádek.
Politická shoda je totiž v současné německé vládě vzácným zbožím. Během osmi měsíců se koaliční partneři nedokázali dohodnout téměř na ničem a navzájem si drásali nervy konflikty o daních, zdravotnictví či atomových elektrárnách. Týdeník Der Spiegel dokonce nedávno vyšel na obálce s titulkem vyzývajícím vládu: Přestaňte!. Opoziční politici už nahlas přemýšlejí o předčasných volbách a v nejnovějším průzkumu si je přeje 47 procent dotázaných voličů.
V této situaci chtěla vláda volbu nového prezidenta využít k demonstraci jednoty a akceschopnosti. Má k tomu i převahu nejméně dvaceti poslaneckých křesel. Jenže jak se zdá, i tento pokus o vylepšení obrazu vlády – stejně jako celá řada předcházejících „nových startů“ – je odsouzen k neúspěchu. Není to totiž Christian Wulff, ale Joachim Gauck,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
