Světy právníků a teenagerů jsou hodně odlišné. Jako člověka, který je doktorandem na pražské právnické fakultě a zároveň učitelem základů práv na dvou pražských gymnáziích, mě lákalo tyto dva světy propojit. Společně s prof. Gerlochem jsme proto loni v říjnu otevřeli na fakultě nový předmět, v rámci něhož jsme nabídli skupině patnácti právníků-studentů možnost vyzkoušet si učit právo na střední škole. Bál jsem se, že zájem bude nevelký. Dost se mi ulevilo, když se sešlo přes třicet motivačních dopisů, z nichž některé byly vyloženě povedené. Mohli jsme začít.
Nemuseli jsme naštěstí všechno vymýšlet sami. Inspirovali jsme se americkým projektem Street Law, který se během čtyřiceti let své existence rozšířil prakticky po celém světě. V jeho základu stojí prostá myšlenka: nejvíce se toho člověk naučí tím, že učí někoho druhého. Pokud právníci středoškolákům vysvětlují, co je pracovní smlouva a jaké náležitosti musí obsahovat, sami si to pak dobře pamatují. Tím spíš, že je středoškoláci nenechají jen odcitovat zákon, ale doptávají se: Musí pracovní smlouvu mladistvého podepsat také jeho rodič? Není výhodnější pracovat načerno?
Budoucí právníci se tak učí srozumitelně vysvětlovat podstatu sporů neprávníkům a vůbec nahlížet na právo „očima laiků“. Středoškoláci se zase učí, jak se vyznat v textech zákonů, interpretují modelové příběhy, nebo dokonce obhajují své postoje v simulovaném…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
