Bez zvýšení daní stát neudrží své finance na uzdě
Z čísla 200 miliard už se může zatočit hlava, hlavně když jde o dluh. Média hledají viníky mohutné sekery, kterou stát zaťal ve svém hospodaření za loňský rok, a první pohled na loňská čísla ukazuje, že viníkem je více „nenasytnost“ státu, která vedla k rychlému nárůstu výdajů rozpočtu, než sociální výdaje spojené s ekonomickou krizí. Hlavně je ale načase mluvit o budoucnosti. Pokud nemá být temná, musíme se připravit na vyšší daně i nižší výdaje státu. Jde vlastně jen o to, jakého typu tyto změny budou.
Cesta k rekordu
Podívejme se nejdříve na to, co říkají podrobné údaje o vývoji státních financí za loňský rok. Stát vybral na příjmech 975 miliard a utratil 1167, tedy o 192 miliard více, i když původně počítal s deficitem jen 38,6 miliardy.
Tato „přesná“ čísla jsou ovšem poněkud „nepřesná“: do celkového schodku státu se totiž ještě započítají i deficity rozpočtů obcí, měst či krajů, zdravotních pojišťoven a dalších „státních institucí“, například fondů, což loňský schodek zřejmě zvýší. A naopak nějaké „loňské“ peníze do státní kasy ještě přijdou – například ze záloh na daň od malých firem (do pěti pracovníků), které parlament loni v rámci protikrizových opatření odpustil, ale které budou doplaceny letos.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
