U nás se nečeká

Tato anketa má záhadnou logiku. Kromě vašich pacientů vás přece málokdo zná, jak si tedy vysvětlujete své vítězství v celostátní soutěži?
I pro mě to bylo překvapení, vnímám to jako velký projev důvěry. Mám pacientů hodně nejen tady na Blatensku, ale i na Strakonicku, Písecku, jezdí za mnou i z Prahy. Sloužím také na záchrance, kde potkávám další. Možná proto jich tolik hlasovalo.

Proč za vámi jezdí z takové dálky?

Můžu jen hádat. Pacienti mi říkávají, že vyplňuji nějakou mezeru, mám k nim jiný přístup, laskavější a chápavější. Snažím se s každým jednat zcela individuálně, bývám hodně emotivní, a ne strohá, a hlavně se pokouším dívat na lidskou bytost jako na celek z pohledu psychosomatiky. Spousta nemocí souvisí s psychikou. A pak jsou tu i praktické věci – snažíme se striktně klienty objednávat. U nás se nečeká, což si hlavně zaneprázdnění lidé pochvalují.

Co když mě ráno hrozně bolí v krku a nejsem objednán?
Zavoláte si a sestra vám dá přesný čas, kdy máte ten den či následující přijít. Pár hodin si poležíte v posteli, a až přijdete, budete čekat maximálně pět deset minut, víc ne. A samozřejmě – závažné akutní případy ošetřujeme bez objednání.

Říkáte, že nemoci souvisejí s psychikou, ale čeští pacienti bývají obvykle pasivní, lékař je pro ně něco jako kouzelník. Chtějí se zabývat nějakou…