Praha se na chvíli opět stane centrem dění. Pražský hrad, který už sedm let láká spíše osobnosti ranku moskevského starosty či šéfa Lukoilu, se stane hřištěm pro politickou superligu – k podpisu dohody o jaderném odzbrojení se tu sejde americký prezident Obama se svým ruským protějškem Medveděvem. O tom se toho už napsalo dost, zajímavější je ale vyjádření českého ministerstva zahraničí, které si dalo záležet, aby zřetelně prohlásilo: „Spojené státy s námi tuto možnost konzultovaly jako se spojencem a vědí velmi dobře, že nechceme být mostem mezi Východem a Západem, že jsme pevně zakotveni v Severoatlantické alianci.“ Proč to bylo nutné zdůraznit?
Tudy ne
Z velké slávy by se mohla stát také velká obava: Koná se setkání v Česku, protože je předělem mezi Východem a Západem? Bude to v Praze, protože tudy prochází nová linie mezi sférou vlivu Spojených států a Ruska? Jsme tedy zemí, jejíž budoucnost je stále nejistá?
Češi, respektive Čechoslováci mají velmi špatnou zkušenost s érou, kdy se jim nadšeně vykládalo o tom, že sehrávají roli mostu mezi Východem a Západem. Tahle píseň druhé poloviny čtyřicátých let skončila tak, že se „most“ zbortil. Československo se stalo obětí velkých ambicí v té době již malého politika Edvarda Beneše, který si myslel, že hlavní mocnosti dokáže využít a přitom od sebe držet na délku paže.
Benešova politika měla tu nevýhodu, že jí vlastně nikdo pořádně nerozuměl.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
