Visegrádská spojka

Existuje vůbec „střední Evropa“? Odpověď na tuto otázku závisí na momentálním politickém ovzduší. V době, kdy vládnou obavy z toho, že rozhodování v Evropské unii zákulisně režírují Francie s Německem, začaly Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko oživovat vzájemné vztahy a prosazovat na evropské scéně společné myšlenky na poli energetické bezpečnosti a vztahů s Východem.

Jejich aliance se zrodila v maďarském městečku Visegrád v roce 1991, kdy jim připadalo vzdálené i pouhé čekatelství na členství v EU. Jakmile se sny o vstupu do západních klubů staly skutečností, spolupráce se téměř rozpadla. Noví členové se odvraceli ode všeho, co by je mohlo odlišovat od zbytku Evropské unie. Visegrádským schůzkám dominovaly vzájemné rozepře, z nichž ta poslední se týkala zacházení Slovenska s etnickými Maďary. Zazněly i návrhy na zrušení visegrádského klubu.

To už je ale minulostí. Na budapešťském summitu 24. února Visegrád podle všeho vstal z mrtvých. K velkému obratu došlo v Polsku, kde sólistickou politiku posledních let vystřídala vstřícnost a ochota spolupracovat se sousedy. Podle norem upravujících hlasování v EU, které byly přijaty Niceskou úmluvou, má visegrádská čtyřka v EU stejný počet hlasů jako Francie s Německem dohromady.

Příští rok bude Maďarsko a po něm Polsko šest měsíců předsedat EU. Bruselští eurokraté rádi poukazují na to, že rotující předsednictví je teď, když má…