Jde o budoucnost dvaceti procent území republiky, dotýká se národního bohatství a míst, která jsou pro nás oázou odpočinku. Vypsaná zakázka vzbuzuje mezi odborníky obrovské vášně. Reprezentanti Lesů ČR tvrdí, že způsob, jak je zakázka vypsaná, konečně utne téměř dvacetileté nepřehledné hospodaření v lesích, o němž mnoho odborníků tvrdí, že v tunelech a neprůhledných obchodech zmizely v kapsách soukromých firem desítky miliard korun, a dostane hospodaření státní společnosti do zaručeného zisku. Kritici jsou naopak přesvědčeni, že zakázka je opět neprůhledná a nevýhodná a že poškodí životní prostředí více než třeba zvažované prolomení limitů těžby uhlí. Nemluvě o tom, že se podle nich stát připravuje až o dvacet pět miliard korun na celých zakázkových deset let (?), které by mohl získat, kdyby dřevo prodával způsobem běžným v jiných evropských zemích.
Jako na Sibiři
Kdo má pravdu? Odpověď je mimořádně důležitá, ale – jako vždy v případě hospodaření Lesů ČR – není snadné ji položit na stůl v nezpochybnitelné podobě. Stát totiž neprodává jasně popsané zboží, ale stromy stojící v lese. Kvalita dřeva, a tedy i jeho cena, se pozná, až když někdo strom porazí. Mezi cenami poražených stromů může být několikanásobný rozdíl. Lesy ČR prodávaly v minulých sedmnácti letech stromy převážně nastojato a navázaly tak na hospodaření z doby komunismu. Neznaly kvalitu prodávaného dřeva.
[image id=…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
