Kdo zastřelil Mesiáše?

V dobrých detektivkách to tak bývá: vrahem je vždycky ten, od kterého to čtenář nejméně čeká. Překvapivá pointa je důležitá. Jenže v Židovském policejním klubuMichaela Chabona (1963) je nakonec vyústění celého příběhu nejméně zajímavé a – přiznejme – i nejméně povedené. A přesto je to dobrá kniha.

Autor Úžasných dobrodružství Kavaliera a Claye či Konečného řešení si chtěl tentokrát vyzkoušet žánr americké drsné školy. Povedlo se mu to, nicméně jako by byly jeho postavy až příliš svázané tím, že se musejí pohybovat v daných mantinelech svých charakterů (depresivní detektiv-alkoholik, jeho věrný parťák, který se objeví v tu pravou chvíli, zloduch, pro kterého má čtenář jisté pochopení) i prostředí (oprýskané hotely, chladné vyšetřovny, noční lokály). Nakonec dost připomínají nesvéprávné figurky na šachovnici, kolem nichž se ostatně celý děj románu točí.

Nedaleko od pravdy

Právě nad rozehranou šachovou partií najde detektiv Meyer Landsman mrtvolu feťáka, kterého někdo popravil střelou do týla. Záhy přijde na to, že vražda souvisí se smrtí jeho sestry, mezitím se pak po letech sblíží se svou ženou a nakonec zjistí, že za zdánlivě obyčejnou vraždou se skrývá tajemství tak velké, že by tomu člověk snad ani nevěřil. Takže bude lepší nechat si ho pro sebe.

Zůstaneme-li u zápletky, Židovský policejní klub by asi…