Pravděpodobné o pravděpodobnější
Minule jsem ukazoval (Vím, že ví, že vím, že ví… ze dne 25. 10.), jak je potřeba při investicích zvažovat nejen svá očekávání, například o budoucím vývoji ceny, ale i to, co si o naprosto stejném tématu myslí ostatní. Vzájemná očekávání dokážou otočit zdánlivě logické věci vzhůru nohama.
Daleko méně. Aby tato pravděpodobnost byla 50,7%, tedy více než paragánská padina, stačí 23 lidí. Pro přesné vysvětlení si zkuste vygooglovat „narozeninový paradox“, nicméně tento příklad pěkně ilustruje, jaký máme cit pro pravděpodobnost.
Pokud máte zájem si přečíst mnohem více o tom, jak jsme ošálení pravděpodobností, doporučuji jednu z knih Nicholase Nassima Taleba, ať už jde o Fooled by Randomness nebo The Black Swan. Taleb správně tepe do aktérů na finančních trzích, včetně mých vlastních řad analytiků. Kniha je výbornou a čtivou exkurzí po světě nejistoty a jejích dopadů na rozhodování lidí a jejich peněženky.
On vlastně Taleb ukazuje, že lidé se nerozhodují, jako by žili ve světě nejistoty, a to je právě ta chyba. Nepočítají s událostmi, které jsou sice málo pravděpodobné, ale mají velký dopad. Dále lidé svá očekávání zakládají především na své minulé zkušenosti. Jeden příklad za všechny a dalo by se říci, že příklad ze života: život krocana.
Krocan si žije ve své ohradě a má tisíckrát se opakující zkušenost, že to každodenně přicházející je člověk a že mu nese jídlo. Proto jej s radostí vítá: člověk = jídlo. A proto jej vítá i po 1001., protože svá očekávání zakládá jen na minulé zkušenosti a nepočítá s nejistotou a náhodou. Nicméně ke smůle a k překvapení krocana člověk tentokrát nenese jídlo, ale nůž… Z pohledu krocana šlo o událost nepravděpodobnou. Nepravděpodobnou, ale pro jeho život velmi zásadní.
Autor je hlavním ekonomem České spořitelny.