Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Ve hvězdách

Procvakni a sečti

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Herman Hollerith naučil stroje přemýšlet

Data ze sčítání lidu v roce 1790 zpracoval příslušný americký úřad za sedm měsíců. Když proběhl sběr dat k dalšímu sčítání v roce 1860, měly už Spojené státy desetkrát tolik obyvatel a vyhodnocení výsledků trvalo neuvěřitelných sedm let – nejvíc času přitom nezabral sběr dat, ani jejich analýza, ale přepisování dat z tazatelských archů do sběrných listů. Vzhledem k tomu, že sčítání lidu nesloužilo jen vědcům a statistikům, ale například se podle něj měnilo rozložení křesel ve Sněmovně reprezentantů, bylo nutné urychleně najít řešení. Našel ho Herman Hollerith, autor vynálezu, který předznamenal existenci dnešních počítačů. Zemřel právě před osmdesáti lety.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Osvícen průvodčím

Mladý Herman byl inteligentní a nadaný mladík, po střední škole získal v devatenácti letech titul důlního inženýra na Columbijské univerzitě. Dobová fotografie ukazuje muže s bystrým pohledem tmavých očí a navoskovaným knírem. Když pracoval na sčítání roku 1880, uvědomoval si velmi dobře neudržitelnost stávajícího způsobu práce s daty. Pracnost, zdlouhavost a chybovost ručního zpracování ho přivedly k úvaze, že jakákoli informace může být převedena na číselný kód a zaznamenána takovým způsobem, který by umožňoval rychle najít požadovanou informaci a pracovat s velkým množstvím dat najednou. Všechny jeho pokusy však troskotaly na tom, že nemohl přijít na vhodný způsob záznamu tohoto kódu na papír. Jakékoli formy zápisu ručně nebo psacím strojem byly pomalé, i když jistě rychlejší než používané zapisování a přepisování celých slov a vět.

Legenda praví, že moment osvícení přišel v okamžiku, kdy Hollerith viděl průvodčího označovat platnost jízdenky procvaknutím odpovídajícího čísla. Sledoval proto tuto stopu a při rešerších se seznámil s objevem děrované karty, nesoucí informaci pro řazení vláken pletacích strojů na hedvábí, se kterým přišel na začátku 19. století Francouz Joseph-Marie Jacquard. Navrhl proto následující postup: všechny proměnné sledované ve sčítání (jako pohlaví, rok narození, počet dětí atd.) budou reprezentované číselným kódem, zaznamenaným na papírový štítek pomocí děrovačky – jakéhosi psacího stroje, který do štítku s předtištěnými řadami a sloupci čísel vyseká otvory nesoucí kódovanou informaci. Školená písařka mohla tímto způsobem vyplnit až 300 karet za hodinu. Jakákoli operace s daty (tedy například „vyhledat všechny karty žen narozených před rokem 1850“) se dala provést třídičkou štítků, která pomocí změn elektromagnetického pole na děrovaných polích vytřídila odpovídající karty. A nakonec, tabulátor děrných štítků mohl s vybranými štítky provést další operace, například spočítat, kolik mají tyto ženy dohromady dětí.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Štítky pro Osvětim

Nebyl to jeho první patent – v mezidobí sčítání lidu z let 1880 a 1890 vymyslel elektromagnetické a podtlakové brzdy pro vlakové soupravy –,ale byl rozhodně nejúspěšnější. Svůj vynález děrného štítku přihlásil Hollerith nejen do soutěže úřadu pro sčítání lidu, ale také ho zpracoval jako svou dizertaci na Columbijské univerzitě, s níž tentýž rok obhájil doktorský diplom. Téměř vzápětí dostal za objev i první cenu na Světové výstavě. Sčítání lidu z roku 1890 bylo díky automatizaci zpracování dat hotové za tři měsíce, což kromě času ušetřilo i pět milionů dolarů z veřejných rozpočtů.

Okamžitý úspěch způsobil, že na tabulkový způsob sběru dat přešly i další země amerického kontinentu i Evropy. Aby mohl uspokojovat rostoucí poptávku, založil Hollerith v roce 1896 společnost Tabulating Machine Company a dále pracoval na zdokonalení metody. V roce 1924 byla společnost přejmenována na International Business Machines Corporation, IBM, dnes světoznámou technologickou korporaci.

Když Hollerith v roce 1929 umíral, nemohl tušit, že dal své jméno nejen hollerithskému štítku, ale také nejsilnějšímu symbolu hrůz technokratické zvůle. V roce 2001 našel polský badatel náhodou na straně 50 telefonního seznamu osvětimského tábora linku na „Hollerith-Büro“. Několik set tisíc lidí, kteří se stali oběťmi průmyslově organizované sériové vraždy, mělo ve svém záznamu razítko s nápisem „Hollerith Erfasst“, znamenající, že jejich data jsou i na automaticky zpracovatelné kartě.

Jak ukázalo další pátrání, v roce 1939 společnost IBM dodala nacistickému Německu na klíč připravený systém evidence dat o vězních koncentračních táborů, který pak po celou dobu války provozovala polská dceřiná firma IBM, podřízená nejdříve centrále v New Yorku, posléze pobočce v Ženevě. Pomocí vynálezu Hermana Holleritha byly na děrných štítcích firmy IBM zaznamenány kompletní údaje o vězni – nacionále, pracovní zařazení, profesní dovednosti, sloužící třeba k vyhledávání karet vězňů s určitými dovednostmi – ale i smutně proslulé číslo vytetované na předloktí.

Technici firmy IBM zakódovali v příslušné kolonce úmrtí vězně jako „6“ a tábor Osvětim jako „001“; polští železničáři vypověděli, že provoz vlaků s transporty do vyhlazovacích táborů byl řízený děrnými štítky. K odhalení ostudné role společnosti IBM v roce 2001 přispěl podstatnou měrou Michael Zamczyk, který přežil krakovské ghetto a po své emigraci do USA pracoval pro IBM osmadvacet let. Vedení IBM se nikdy od temného místa své historie nedistancovalo.

Autor je spolupracovníkem Respektu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].