Jak už naznačuje obálka, tímto číslem prochází dvacáté výročí znovunabytí svobody. Rozhodli jsme se přinést šest příběhů lidí, které podle nás dobře ilustrují, co této společnosti přinesla svoboda. Jde o novinářku Petru Procházkovou, politika Stanislava Grosse, topmanažerku Helenu Čackou, podnikatele a filmaře Václava Marhoula, vědce Tomáše Jungwirtha a podnikatele Vratislava Čekana. Více na str. 46–55.
Minulosti se v menší míře věnuje i
s ministrem zahraničí
Janem Kohoutem
, který byl členem KSČ. Mimo jiné dostal otázku, co by se svou zkušeností radil svému synovi, který se narodil rok před převratem:
„Aby nikdy nekonal v nesouladu s tím, co si myslí, že je správné. A aby se naopak řídil morálními a etickými hodnotami, které v sobě má. Svoboda není jednou provždy daná. Neustále je tu nějaký ďábel pokušitel, který vás láká na scestí. Přistupovat se na to ale nesmí. Jinak člověk ztratí, o co jsem přišel já – vnitřní integritu. Ta se pak hodně obtížně získává zpátky.“
V dnešním čísle končí seriál
. Uzavírá jej článek
Petra Třešňáka
o 17. listopadu 1989, jejž však pojal netradičně. Není totiž především o studentech, kteří tehdy začali konec totalitního režimu, ale o muži, jenž velel zásahu proti nim.
Michal Danišovič
popisuje svoji kariéru do zajímavých detailů, a to včetně zásahů proti demonstracím, které listopadu předcházely.
„Žádný příslušník s nimi nemohl sympatizovat,“
vzpomíná dnes na lidi, kteří vycházeli do ulic s umírněnými požadavky větší svobody a demokratických změn
. „Přinášeli práci navíc, po večerech, o víkendech, o dovolených.“
Také v tom cítíte to pokání?
Nepíšeme pochopitelně jen o minulosti. V tomto vydání publikujeme například článek o tom, jak tu funguje (či spíše nefunguje) zadávání veřejných zakázek. Nebo o tom, jak se vede americkému prezidentu Obamovi rok po jeho zvolení.
Čtenáři našeho speciálního čísla, které stále můžete nalézt na stáncích, už vědí, že 20. listopadu slaví i Respekt. Před dvaceti lety totiž vyšlo první číslo Informačního servisu, který byl denním předchůdcem Respektu. Jsme rádi, že jsme tu pro vás už tak dlouho (za tu dobu jsme přinesli kolem čtyřiceti tisíc článků), a především že jste tu s námi tak dlouho i vy. Tak tedy vše nejlepší do dalších dvaceti let.
Vážené čtenářky,
vážení čtenáři, příjemné čtení vám přeje
ERIK TABERY
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
