64_R40_2009_n.jpg
64_R40_2009_n.jpg • Autor: Respekt

První pohlednice před 140 lety

Když profesor národohospodářství Emanuel Hermann prosadil, aby rakousko-uherská pošta vydala k 1. 10. 1869 první korespondenční lístky na světě, netušil, jakou lavinu spustí. Vilímkova encyklopedie z počátku 20. století uvádí: „Na sklonku 19. století vyvinula se pohlednicová mánie v hroznou až nemoc. Každé městečko, každá vesnice, každý hotel, ba i zastrčený venkovský hostinec má svou pohlednici. Na vysoké hory lezou lidé jen proto, aby z restaurace na temeni mohli prostředkem pohlednice oznámiti, že tu byli.“ Anebo řečí čísel: hned během roku 1870 se v rakousko-uherské monarchii prodalo neuvěřitelných sto milionů korespondenčních lístků. Není se co divit, že tento „telegram chudých“ rychle zavedly i pošty v ostatních zemích a díky výnosu Světové poštovní unie z roku 1878 bylo možné posílat lístky mezinárodně.

64_R40_2009_s.jpg
64_R40_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Rozvoj i vášeň
Korespondenční lístek je skutečně předchůdcem pohlednice. Nejstarší podoba počítá s adresou na jedné straně a samotným sdělením na straně druhé. Ačkoli šlo technicky vzato o státní ceninu, už od počátku se na lístcích prosazovaly tzv. přítisky – dotištěné či nalepené obrázky, které korespondenční lístek činily osobitějším. Odtud už nebyla dlouhá cesta k obrázkovým pohlednicím. Jenže až do počátku 20. století pošta trvala na tom, aby celá jedna strana patřila adrese. Text i obrázek se tedy v různých poměrech tísnily na druhé straně, a odtud také ony půvabné lístky, na nichž se milostné cvrlikání obtáčí kolem kostelních věží městského panorámatu. Pohlednice dnešního typu s dělenou zadní stranou se poprvé objevila až v roce 1902 v Anglii.

V prvním roce 20. století prošlo světem dvě a čtvrt miliardy pohlednic – ve srovnání s počtem textových zpráv o sto let později sice takové číslo ztrácí na působivosti, ovšem pohlednice reprezentují jinou technickou epochu. Jejich rozmach je podmíněn rozvojem několika nezávislých odvětví: dopravy, zejména vlakové, jež doručovala zprávy z jednoho evropského velkoměsta do druhého během týdne; fotografie, která snadno dodávala nové a nové náměty; a tiskařských technik od litografií přes bromografie a světlotisky až k hlubotisku. Kromě technických předpokladů sehrály roli také sociální posuny: vyšší počet turistů a cestujících obecně a také počínající geografické rozvolňování rodin. Pohlednice je oknem, jímž fin de siècle nahlédl do 20. století.

A také oknem, jímž se 21. století ohlíží zpět. Kdo na pultě antikvariátu zalistuje starými lístky s ohnutými rohy, najde svět zmenšený do formátu pohlednice. A také objeví přehled výtvarného umění, zlomové okamžiky historie nebo měnící se představy o ženské kráse. Málokterý motiv, směr či styl se ve 20. století nevešel do formátu deset na patnáct centimetrů.

64b_R40_2009_s.jpg
64b_R40_2009_s.jpg • Autor: Respekt
V českém prostředí jsou široce známy secesní pohledy nebo ty s reprodukcemi maleb Josefa Lady. Ve světě prosluly tzv. pařížské obrázky s erotickými náměty nebo britské kreslené pohlednice, jež satiricky vyobrazovaly plážové laškování. Těžko se divit, že sběratelská vášeň zasáhla tuto oblast jen pár let po rozšíření prvních lístků. Filokartie či deltiologie jsou termíny, o nichž se sice slovníky nezmiňují, ale vedle sbírání známek a různých přírodnin patří k nejrozšířenějším sběratelským koníčkům na světě.

V éře digitálního kapitalismu to má papírová pohlednice, jež není reklamou, pochopitelně těžké. Koupit, napsat, vhodit do schránky, případně čekat na odpověď. Kdo by se tím zdržoval? Poskytovatelé internetových služeb už v polovině 90. let vymysleli elektronickou pohlednici, s níž to jde rychleji. Zajímavější než tato adaptace jsou však jiné projekty. Například PostSecret Franka Warrena: je na světě něco, co se nikomu neodvážíte říci, a přesto to říci potřebujete? Pak vytvořte pohlednici a pošlete ji anonymně na příslušnou www adresu. Neznámá milovnice filmů se na pravidelně aktualizovaných stránkách svěřuje: „Vrátila jsem se ke svému příteli jen proto, že má HBO. Příští pondělí ho zase opustím.“

Autor je redaktorem literárního měsíčníku Host.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte