Dvě nové české komedie ukazují, jak ošemetné je zkoušet je ozdobit výstupy známých tváří
Filmaři
Robert Sedláček
a
Pavel Göbl
mají leccos společného. Jsou generačními souputníky ve věku kolem čtyřicítky a moravskými patrioty, což se odráží i v jejich tvorbě. Mají za sebou dobře přijaté celovečerní debuty a nyní jdou v rozmezí několika týdnů do kin jejich druhé snímky, shodou okolností komedie. Rozdíl mezi nimi je ovšem propastný.
Přišel, viděl, prodal
Göblův film Veni, vidi, vici stojí za zmínku hlavně proto, že reprezentuje čím dál nesnesitelnější proud české kinematografie: film je totiž v hlavách některých producentů pouze šancí, jak nacpat reklamu soukromých sponzorů do celovečerní plochy. Míra otravného product placementu, kde z každého záběru vyskakuje nějaký výrobek, nejlépe okomentovaný propagačním sloganem, proto v podobných kusech překračuje všechny meze. Jedná se například o komedie
Martina Kotíka
(Pánská jízda, Všechno nejlepší, Vy nám taky, šéfe) nebo filmy, na nichž se podílel právě producent Veni, vidi, vici
Jan Nejedlý
(Prachy dělaj člověka, Experti).
Takové snímky si na sebe samozřejmě většinou vydělají a to nejen kvůli zobrazené reklamě. Širokou diváckou podporu mají totiž zajištěnou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
