Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Glosa

Slovo do vlastních řad

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Čeští politici neberou většinou české novináře moc vážně. (Čest výjimkám v týdeníku Respekt!) Ne že bychom je nedokázali rozčílit, ale nic si nenamlouvejme: místní politická elita nás považuje za trochu otravné, ale většinou užitečné idioty.

Upřímně se nedivím – jako by v tom vztahu přetrvávalo něco z 90. let, kdy politici mluvívali do nastavených diktafonů sotva odrostlé mládeže okouzlené novým světem a vlastní důležitostí. Vím, o čem mluvím, taky jsem v tom chumlu stával.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Jenže dneska je nám o deset patnáct roků víc, takže bychom si, chlapci a děvčata, mohli říct, proč to tak asi je.

Nechme pro dnešek stranou oblíbený outfit českého žurnalisty, který se s politiky v oblecích nejraději stýká v džínech a svetru. („O významu dnešního jednání svědčí, že si támhle pan kolega vzal čistou teplákovou bundu,“ zahájil před lety Miroslav Kalousek jeden brífink při sestavování vlády.)

Ne že bych se ve zprávách o toskánské dovolené Mirka Topolánka and comp. nedozvěděl ledacos důležitého o životě místní elity. Ale skoro ještě víc o médiích. Myslím, že tohle léto padla skoro všechna tabu: odteď je už zřejmě normální předhodit svůj zdroj, jak to MF Dnes udělala s Karlem Randákem (jeho fotoalbum ovšem dodnes vesele používá). Za originální postup považuji i zdrojování zprávy o údajném podílu TOP 09 a Věcí veřejných na distribuci fotografií – prý se to říká „ve štábech ODS a ČSSD“. (Rovněž MF Dnes minulý čtvrtek.) No panečku! Co příště psát jen to, že „se to říká“?

Vždycky mě fascinovalo, kdo všechno se v Česku označuje za „spin doctora“ – všichni ti sotva třicetiletí hoši, co vám na schůzce vykouří všechny cigarety a nechají za sebe zaplatit. Teď už chápu, že to klidně můžou dělat: minimálně od chvíle, kdy se na titulní straně Lidových novin objeví podvrh policejního spisu o vyšetřování Romana Janouška – a pak už jen ticho, teď už pojďme rychle do vily.

Představoval jsem si taky často, co by asi Topolánek s Paroubkem zažili dostat se tak někdy před moderátorskou hvězdu BBC Jeremyho Paxmana – myslím, že by vydrželi tak tři minuty. Stejnou dobu, jakou jim asi tak zabere denní studium zpráv, které by je nějak překvapily.

Autor pracuje v ČT.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 33/2009 pod titulkem Slovo do vlastních řad