Navyšování objemu oběživa

Jakému administrativnímu procesu podléhá navyšování objemu oběživa? O tomto pro občany důležitém ekonomickém faktoru se v médiích nevedou diskuse. Může česká vláda potichu tisknout další peníze?

JINDŘICH HEREJK

Ptali jsme se Tomáše Holuba, ředitele měnové sekce a statistiky České národní banky, a čerpali z otevřených zdrojů:

Podle české ústavy a zákona o České národní bance je hlavním a prvotním úkolem ČNB péče o cenovou stabilitu a dále pak podpora obecné hospodářské politiky vlády vedoucí k ekonomickému růstu. První zásadní cíl však v žádném případě nemůže být ovlivňován druhým – tedy vládními záměry.

Co se týká konkrétně navyšování množství oběživa, to je prováděno zprostředkovaně přes nastavování úrokových sazeb.

„Navyšování objemu oběživa odráží poptávku subjektů v ekonomice, tedy domácností, podniků, finančních institucí a dalších. ČNB jeho objem přímo neusměrňuje, svou měnovou politiku provádí nastavováním úrokových sazeb na takové výši, která vede k plnění jejích cílů inflace,“ vysvětluje v e-mailu Tomáš Holub, ředitel měnové sekce a statistiky ČNB.

Vzhledem k tomu, že podstatou ČNB jako instituce je její nezávislost na politické moci, česká vláda nesmí nijak ovlivňovat nastavení úrokových sazeb, a tím tedy ani množství oběživa. Stejně tak je to v případě všech centrálních bank Evropské unie.

Na webu ČNB se přímo píše: „Význam nezávislosti centrální banky vystupuje v této souvislosti do popředí především proto, že politická moc se může snažit přimět centrální banku k opatřením, která sice mohou krátkodobě vést k podpoře ekonomického růstu, ale v delším období se projeví v nežádoucím růstu inflace.“ Takže i přesto, že sedmičlennou radu ČNB jmenuje prezident, žádné úkoly od něj ani parlamentu nepřijímá.