Jaderná perestrojka

Když Amerika a Rusko zasednou k jednacímu stolu, svět je už nesleduje se zatajeným dechem. Ale až se nový prezident Spojených států Barack Obama setká příští měsíc se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem na summitu G 20 v Londýně a při následných oslavách 60. výročí NATO, které pořádá Německo a Francie, přece jen si připomeneme atmosféru starých filmových týdeníků.

To proto, že dvacet let po konci studené války hrají naděje na razantnější škrty v ruském a americkém arzenálu jaderných raket dlouhého doletu zase ústřední roli ve snahách stabilizovat neutěšené a zatím upadající vztahy mezi těmito dvěma supervelmocemi.

Obě strany signalizují, že jsou pro příměří. V posledních letech se těžce rozhádaly – Rusku se zajídala expanze NATO na východ a plány Bushovy administrativy na novou protiraketovou obranu v Evropě. Americe se zase nelíbilo, jak Rusko utáhlo kohoutky plynovodu a přitlačilo tím ke zdi Ukrajinu a další sousedy, ani srpnová válka s Gruzií a jednostranné uznání dvou celků, které se odtrhly od gruzínského území. Rusko si rovněž postavilo hlavu v Radě bezpečnosti OSN a nedovolí rozsáhlejší sankce proti Íránu.

Na počátku března americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová řekla svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že Amerika a její spojenci nikdy neuznají gruzínské enklávy ani ruské…