Dopřát si čas
Anna Synková (1977) poznala na vlastní kůži rozdíl mezi šmírou a divadlem a rozhodla se pro to druhé. Cvičení s očima prováděla se studenty alternativní DAMU profesorka Jana Pilátová.
Když jí a jejím spolužačkám na DAMU učitelé říkali: choďte jako královny, choďte jako prostitutky, cítila se trapně a styděla se. A když se pak při jiných cvičeních měla dívat partnerovi do očí a dotýkat se ho, nestyděla se vůbec. Tak Anna Synková (1977) poznala na vlastní kůži rozdíl mezi šmírou a divadlem a rozhodla se pro to druhé. Cvičení s očima prováděla se studenty alternativní DAMU profesorka Jana Pilátová.
Živě se zajímala o práci Jerzyho Grotowského a chtěla si jeho postupy ověřit v praxi. Její hodiny se proto hodně lišily od „klasické“ činoherní výuky založené na slůvku jako.
Anna studovala střední ekonomickou školu, mezi čtyřmi sourozenci (dvě sestry a bratr) prý měla být ta „praktická“. Ale nějak z toho sešlo. Ekonomku nenáviděla a její potřeba vyjádření byla příliš silná. Annina starší sestra studovala scénografii na alternativní DAMU, možná i proto si vybrala stejnou školu. Už od třetího ročníku zkoušela a hrála v pražském Minoru. Dělala pro děti ráda, bavila ji jejich energie, živé reakce. Ve čtvrtém ročníku přešla na individuální studium a poslední dva roky studia strávila jako herečka v divadle Drak v Hradci Králové, pod vedením profesora Krofty.
Ve dvaadvaceti se tak ocitla v cizím městě, kde neznala nikoho, kromě kolegů z divadla. „Dělali jsme s Drakem kvalitní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
