2008-2209-mobr-54TVR412008n.jpg
2008–2209-mobr-54TVR412008n.jpg • Autor: Respekt

2008-2209-vobr-54TVR412008.jpg
Autor fotografie: Česká televize • Autor: Respekt

Sklony severských národů k depresi se všeobecně přisuzují hlavně působení dlouhých zimních nocí. Norský režisér Erik Skjoldbjaerg ve svém ceněném celovečerním debutu Insomnie (1997) ukázal, že devastující účinky na psychiku může mít i léto za polárním kruhem, kdy slunce takřka nezapadá a jako by se propalovalo hrdinovi, soužícímu se výčitkami svědomí, přímo do mozkových závitů.

Příběh zná asi většina filmových fanoušků z americké verze, kterou pět let po Skjoldbjaergovi natočil Christopher Nolan. Jeho aljašská parafráze s Al Pacinem, Robinem Williamsem a Hillary Swankovou určitě patří mezi ty nemnohé předělávky, které svým mimohollywoodským vzorům nedělají ostudu. Přesto se určitě vyplatí doplnit filmové vzdělání strohým, silně atmosférickým originálem. Zatímco Nolan si po úspěchu kultovního Mementa (2000) mohl dovolit obsadit výkvět amerického herectví, mladý norský tvůrce získal pro svou prvotinu trumf v podobě Stellana Skarsgarda. Charismatický Švéd se v době natáčení Insomnie právě nadechoval ke kariéře jednoho z nejžádanějších evropských herců po celosvětovém úspěchu Trierova podobenství Prolomit vlny (1996), v němž tak uhrančivě ztvárnil ochrnutého těžaře Jana. A přesvědčivě démonický rozměr dodává i švédskému detektivovi Jonasi Engströmovi, který na sever Norska přijíždí s parťákem vyšetřit vraždu krásné mladé dívky Tanji (Maria Mathiesenová).

Při pečlivě naplánované pasti na vraha ve srubu na mořském pobřeží dojde ovšem k tragickému omylu. V husté mlze na útesech ztratí Engström orientaci a smrtelně zraní kolegu Vika (Sverre Anker Ousdal). Impulzivně se rozhodne nakamuflovat vyšetřování události tak, aby odpovědnost padla na vraha dívky. Ten ovšem všechno dobře viděl a brzy naváže s Engströmem spojení. Labilní policista je teď ve dvojím ohni: zná identitu vraha, ale nechce ho jen tak dostat do klepet, protože by se provalil jeho zločin, byť spáchaný nešťastnou náhodou. A to protivně ostré slunce prosvítá i přes závěsy v hotelovém pokoji, utěsněné lepicí páskou, a nedá detektivovi spát.

Není divu, že si originálního příspěvku k thrillerovému žánru všimli zámořští filmaři. Skjoldbjaerg totiž chytře rozostřuje hranice dobra a zla, stírá rozdíl mezi pachatelem a vyšetřovatelem. Schopného profesionála Engströma sužuje zjevná sexuální frustrace. Z jeho činů je evidentní, že v jeho vztahu k ženám je něco patologického. Z náznaku flirtu ze strany koketní recepční se vyklube téměř pokus o znásilnění. Tanjinu kamarádku cestou autem na místo nálezu oběti osahává v rozkroku. A na policejní stanici se šušká, že se uchýlil ze Švédska do Norska proto, že byl suspendován kvůli „intimní konverzaci“ se svědkyní. Okolnosti dívčiny vraždy navíc ukazují, že hranice mezi počestným občanem a pachatelem závažného zločinu je velmi tenká a je snadné ji překročit.

S ohledem na morální nejednoznačnost, sexuální podtext a celkově pochmurné ladění, což jsou vlastnosti charakteristické pro „film noir“, bývá někdy Skjoldbjaergův chytrý snímek, ponořený do pronikavého světla a chladných interiérových tónů, označován za „film blanc“.

Insomnie

ČT 1, 7. 10., 22.55

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte