Mít tak trochu inflaci je jako být tak trochu těhotná. Má smysl mít na paměti tohle staré rčení, když po celé zeměkouli prudce rostou spotřebitelské ceny? I ve chvíli, kdy Spojené státy koketují s hospodářskou recesí, ukázala čísla zveřejněná 16. ledna, že index spotřebitelských cen byl v prosinci o 4,1 procenta vyšší než v předchozím roce, zatímco v roce 2006 stoupl o 2,5 procenta. V eurozóně se inflace pohybuje na úrovni 3,1 procenta, což je nejvíce od chvíle, kdy eurobankovky a mince vešly do oběhu. Míra inflace Číny v hodnotě 6,9 procenta je nejvyšší za jedenáct let.
Podle indexu sestaveného investiční bankou Goldman Sachs činila v roce končícím listopadem úroveň celosvětové inflace 4,8 procenta, to je o dva procentní body víc než v roce předcházejícím (viz graf Strašidelná inflace). Ceny prudce rostly v 80 procentech zemí, které společnost monitoruje.
V historickém srovnání je toto všechno prkotina. Pětiprocentní míra inflace stěží znamená návrat ke dvouciferným nárůstům cen, které sužovaly bohaté země v sedmdesátých letech a rozvíjející se ekonomiky ještě i dlouho poté. (Po značnou část devadesátých let se průměrná míra inflace v chudých zemích pohybovala kolem 50 procent.)
Odpovědí je víc, ale málo
Nicméně nárůst je natolik rozšířený, že nastoluje nepříjemné otázky. Objevuje se čím dál víc signálů (od slabého maloobchodního prodeje po stoupající…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 61 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
