2008-2056-mobr-06kratce01ruskoR382008n.jpg
2008–2056-mobr-06kratce01ruskoR382008n.jpg • Autor: Respekt

2008-2056-vobr-06kratce01ruskoR382008.jpg
Fotografie: Rusko z Gruzie – Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt

Rusko z Gruzie

Několik předních politiků Evropské unie v čele s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym navštívilo Moskvu a během jednání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem požadovalo, aby Rusko dodrželo podmínky příměří a stáhlo své vojsko z území Gruzie. Ruský prezident přislíbil, že jeho vojáci odejdou z nárazníkových zón, zůstanou však v Jižní Osetii a Abcházii. Pozice ruské armády v nárazníkových zónách zaujme 200 pozorovatelů z EU.

Novou dohodu obě strany interpretují rozdílně. EU tvrdí, že se její pozorovatelé budou moci pohybovat i na území obou separatistických republik, což by potvrzovalo jejich sporný status. Rusko, které nezávislost obou území uznalo, to zásadně odmítá.

Bushovy proměny

Americký prezident George Bush nařídil stažení 8000 vojáků z Iráku. Ke stažení dojde počátkem příštího roku, přičemž více než polovina vojáků bude převelena do Afghánistánu.

Sdělovací prostředky zároveň oznámily, že americký prezident již v červenci podepsal rozkaz, který umožňuje americkým zvláštním jednotkám operovat na tzv. kmenových územích v Pákistánu, kde se podle předpokladů skrývá Usáma bin Ládin a která jsou základnou afghánského hnutí Tálibán.

Oba kroky se ve své podstatě shodují s plány demokratického kandidáta Baracka Obamy, jenž válku v Iráku označuje za chybu odvádějící pozornost od skutečného nepřítele, jímž jsou al-Káida a Tálibán. Bushův krok je zároveň průlomem v dosud opatrném přístupu Američanů k Pákistánu.

Pákistánský koloběh

Pákistánci mají nového prezidenta. Stal se jím Ásif Alí Zardárí, vdovec po populární Bénazír Bhuttové, která byla v prosinci zavražděna. Po své ženě převzal vedení Pákistánské lidové strany a dokázal zvítězit v únorových parlamentních volbách.

Zardárí byl do té doby považovaný za černou ovci politické dynastie Bhuttů. Během ministerské kariéry v 90. letech si získal přezdívku „pan deset procent“, podle částky, kterou si prý nechával platit za udělení veřejných zakázek. Současný prezident si pak kvůli korupci odseděl jedenáct let ve vězení a další stíhání mu hrozí i dnes. Proto v minulých týdnech zabránil tomu, aby do svých funkcí opět nastoupili nezávislí soudci, které vloni protiústavně propustil Mušaraf. Mušarafovi to zlomilo vaz, jeho mazaný nástupce se díky tomu mohl vyšvihnout do nejvyšší funkce ve státě.

Ukrajina musí čekat

Ukrajina v nejbližších letech nemůže počítat s členstvím v Evropské unii. Hostitel ukrajinsko-evropského summitu Nicolas Sarkozy sice oficiálně přiznal „evropanství Ukrajiny“, slib členství však ukrajinský prezident Viktor Juščenko nezískal. Domů se vrací alespoň s vidinou brzkého zrušení evropských víz pro Ukrajince a se slibem podepsání tzv. asociační dohody v příštím roce.

Na summitu se opět projevily neshody EU ve vztahu k Rusku. Zatímco Polsko, Švédsko, Británie či Česko chtějí rychlou integrací Ukrajinu chránit před Ruskem, Němci, Italové a Španělé nechtějí podobným krokem Rusy dráždit. Samotní Ukrajinci si přistoupení k Unii – na rozdíl od členství v NATO – v naprosté většině přejí.

Dva průlomy v Africe

Dvě dobré zprávy přišly minulý týden z Afriky. V Angole – jedné ze dvou afrických prioritních zemí české rozvojové pomoci, druhého největšího afrického producenta ropy a v současnosti nejrychleji rostoucí ekonomiky kontinentu (přes 30 procent ročně) – poprvé v dějinách úspěšně proběhly parlamentní volby, po nichž opozice uznala svou drtivou porážku od vládní „marxistické“ strany MPLA. Dosud jediný pokus o svobodné volby před 16 lety skončil pokračováním krvavé občanské války, která trvala skoro 30 let a kterou mezi sebou sváděly právě dnešní vláda s opozicí.

V Zimbabwe zase ve čtvrtek došlo k průlomové povolební dohodě – prezidentem by měl zůstat Robert Mugabe, který zřejmě zfalšoval výsledky jarních prezidentských voleb; jeho vyzývatel Morgan Tsvangirai by se měl stát premiérem.

K počátkům vesmíru

Zjistit, v jakém stavu byla v kosmu hmota miliardtinu vteřiny po velkém třesku. Nalézt částici, která propůjčuje hmotnost všemu kolem nás. Odhalit, co drží pohromadě galaxie. Urychlovač, který byl minulý týden uveden do chodu v laboratoři CERN poblíž Ženevy, má objasnit řadu záhad mikrosvěta i vesmíru.

V hlavním prstenci urychlovače LHC (Large Hadron Collider), který měří 27 kilometrů, budou proti sobě kroužit dva svazky protonů nebo jader helia. Po vzájemné srážce vznikne řada jiných částic, jejichž vlastnosti budou vědci zkoumat. První objevy lze očekávat až po mnoha měsících zkušebního provozu a komplikovaných analýz.

Spravedlnost po osmapadesáti letech

Bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová půjde za účast na justiční vraždě na šest let do vězení. Během odvolacího řízení tak rozhodl vrchní soud, který kvůli zdravotnímu stavu obžalované zasedal mimořádně v Plzni.

Brožová-Polednová vystupovala jako jeden ze žalobců v komunisty vykonstruovaném procesu s doktorkou Miladou Horákovou. I přesto, že byla „mladá a nezkušená“, jak se před soudem hájila, do tehdejšího procesu aktivně zasahovala, trestu smrti se dožadovala a popravy Milady Horákové se pak dokonce osobně zúčastnila. „Muselo jí být zřejmé, že šlo o politický proces a že o vině i trestu obžalovaných předem rozhodla komunistická strana a StB. Jako přímý účastník se tak dopustila vraždy,“ odůvodnil soudce Martin Zelenka verdikt vrchního soudu.

Ředitel pražských policistů končí

Z křesla šéfa pražské policie byl odvolán Petr Želásko. Vedení policie jeho odchod oficiálně zdůvodňuje tím, že příští rok odchází do důchodu a v souvislosti s reformou policie je nutné připravit kroky s výhledem do roku 2012.

Ministr vnitra Ivan Langer se ale předtím několikrát v tisku vyjádřil, že Želásko selhal jako manažer. Za jeho působení pražští policisté objasnili jen 20 % trestných činů (celorepublikový průměr je 40 %). Nepodařilo se mu ani zabránit odchodům policistů a neúspěšná byla i náborová kampaň. Želásko u policie zůstane jako poradce policejního prezidenta. Měl by koordinovat bezpečnostní opatření během českého předsednictví EU.

Babyboom pokračuje

Plodné období, které Češi v posledních letech zažívají, zdaleka nekončí. Potvrdili to znovu i statistici. Podle dat Českého statistického úřadu se za prvních šest měsíců letošního roku narodilo 59 300 dětí, což je o 3300 více než loni za stejné období. Roste nejen průměrné číslo ukazující počet dětí na matku, ale také věk žen, které se rozhodnou pro mateřství (je jim devětadvacet a půl).

Konečně tak po mnoha letech obyvatel České republiky poslední tři roky přibývá. Na přírůstku se ale spíše než počet narozených dětí podílí příliv migrantů proudící do země hlavně z Ukrajiny, Vietnamu a sousedního Slovenska.

Co naopak klesá, je počet uzavřených sňatků, takže žádný div, že více než třetina dětí se rodí mimo manželství.

IPB: 120 miliard ve hře

Švýcarská společnost SPB Consortium žaluje u Městského soudu v Praze o 40 miliard korun nuceného správce zkrachovalé IPB, tedy Českou národní banku. Před několika dny otevřeli Švýcaři u brněnského soudu jiný spor za 80 miliard. Společnost SPB tvrdí, že český stát IPB znevýhodňoval a na rozdíl od jiných bank jí neposkytl žádnou finanční podporu, což mělo v roce 2000 vést k jejímu krachu. SPB Consortium odkoupila oba spory před dvěma lety, stát na ně tehdy vypsal výběrové řízení v rámci konkurzu zkrachovalé banky. Spory za 120 miliard korun SPB koupila za 20 milionů.

Není to první spor o dědictví po IPB – bývalý majitel banky, společnost Nomura, požadoval po státu 40 miliard. Obě strany nakonec dospěly k dohodě a Česká republika Nomuře zaplatila 3,6 miliardy.

Rozpočet na vládě

Vláda projednala rozpočet na příští rok, změny před definitivním schválením budou už jen minimální. Topolánkův kabinet počítá s výběrem 1114 miliard korun, utratit chce o 38 miliard více.

Napřesrok si podle návrhu mají polepšit především vědci, oproti loňskému roku zhruba o devět miliard. Naproti tomu o stejnou částku chce vláda snížit podporu zemědělců, šetřit se bude i na platech státních zaměstnanců.

Plánovaný deficit rozpočtu je nejnižší za posledních deset let. Jak ale upozorňují ekonomové, vláda počítá na příští rok s růstem HDP téměř o pět procent. Realita může být však horší a rozpočtové minus vyšší. S přehledem přesto podle všeho splní Česko podmínky Evropské unie pro přijetí eura. Datum vstupu do eurozóny ale ministr financí Miroslav Kalousek nestanovit odmítl.

Největší investiční položku tvoří v rozpočtu stejně jako v předchozích letech fond dopravní infrastruktury. Stát v příštím roce vydá na dopravní stavby osmdesát pět miliard. Necelou polovinu tvoří peníze ze státní kasy, zbytek evropské fondy a půjčky.

Právě rozpočet dopravního fondu ale okamžitě vzbudil rozpaky. Jak totiž vyšlo najevo, nejsou v něm započítané zhruba tři miliardy, které stát příští rok vybere z provozu mýtného. Ty pak budou moci úředníci fondu využít zcela dle svého uvážení, aniž by to musel schválit parlament.

Slibované přísnější kontrole předražených dopravních staveb pak nepomohl ani plán ministra dopravy Aleše Řebíčka, který sliboval představit spolu s rozpočtem. Namísto harmonogramu, jenž by počítal s různými variantami dálnic a hodnocením jejich potřebnosti a ceny, připravil Řebíček stejně jako loni jen stručný seznam plánovaných staveb.

Radarová smlouva č. 2 schválena

Vláda schválila smlouvu, která určuje podmínky pobytu amerických vojáků v plánovaném radaru v Brdech. Hlavní dohodu o radaru už začátkem července podepsal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s americkou šéfkou diplomacie Condoleezzou Riceovou. Tzv. smlouva SOFA nyní upravuje především to, nakolik bude provoz základny podléhat české justici.

Češi si podle ministryně obrany Vlasty Parkanové ponechávají plnou suverenitu a vlastnické právo k území a nemovitému majetku, včetně toho, který Američané v Brdech postaví.

V otázce výstavby radaru dostanou americké firmy daňové zvýhodnění, kompenzovat to bude americká pomoc při modernizaci české armády.

Žaloba za Justiční palác

V kauze předraženého Justičního paláce v Brně se začínají pod odpovědnými lidmi třást křesla. Hospodářské noviny informovaly, že ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal kárnou žalobu na předsedu brněnského krajského soudu Jaromíra Pořízka.

Palác, jehož stavbu zahájil těsně před odchodem z funkce Pospíšilův předchůdce Pavel Němec, měl stát necelých osm set milionů korun. Konečná suma se ale ztrojnásobila. Nově však vyšlo najevo, že stát musí zaplatit dalších šedesát milionů, přestože ministerstvo už před rokem stanovilo finanční strop. Zodpovědnost za překročení limitu padá podle Pospíšila na Pořízka. Předseda soudu odmítá, že by se dopustil chyby.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte