Dráždění měšťáků

V dramatu Hra snů Švéda Augusta Strindberga sestoupí Agnes, dcera boha Indry, na zemi a chce se seznámit se světem lidí. Čistá bytost kolem sebe vidí jen utrpení a beznaděj a hrou se jako refrén táhne Agnesina věta: „Lidé si zaslouží politování.“ Tento povzdech by mohl v záhlaví nést i záslužný knižní počin nakladatelství Elg nazvaný stručně 3×3.

Tři svazky obsahují po třech hrách tří současných skandinávských dramatiků: Dánky Astrid Saalbachové, Nora Jona Fosseho a Švéda Larse Noréna. Český čtenář tak může po dlouhé době zavítat na severskou divadelní scénu, a přitom konstatovat dvojí. Zaprvé, že lidé jsou dnes politováníhodní stejně jako v roce 1902, kdy Strindbergova Hra snů poprvé vyšla. A zadruhé, že i dnes se na Severu píší pozoruhodná dramata a odvážně se experimentuje s formou. Moc humoru ovšem od souboru nečekejme.

Neopustit pokoj

Skandinávské drama je pojem. Stalo se jím ve druhé polovině 19. století, v éře, která je na Severu spjata se zanícenými diskusemi o ateismu, Darwinovi a ženské emancipaci, ale i s ponorem do nevědomého duševního života. Vezměme si například právě Hru snů. Strindberg se v ní vypisuje z těžké psychické krize a ruší přitom dramatické konvence, protože ty k zachycení jeho duševních pochodů nestačí. Postavy jsou u něj výlučně výrazem lidské mysli,…