0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
23. 8. 20082 minuty

Editorial

Že církev nemá v ateistickém Česku významné postavení? To neznáte Řád sv. Konstantina a Heleny. Pravda, členové řádu se hlásí k pravoslaví, jehož sílu vidíme spíše v Rusku, ale své vlivné pozice má díky ministru dopravy Aleši Řebíčkovi už i v české vládě.

simecka 300
Autor: Respekt
 
Autor: Respekt
Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer
Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer
Autor fotografie: Pavel Reisenauer Autor: Respekt
↓ INZERCE

Že církev nemá v ateistickém Česku významné postavení? To neznáte Řád sv. Konstantina a Heleny. Pravda, členové řádu se hlásí k pravoslaví, jehož sílu vidíme spíše v Rusku, ale své vlivné pozice má díky ministru dopravy Aleši Řebíčkovi už i v české vládě. Kdyby nešlo o stovky miliard, které má rytíř a ministr Řebíček pod palcem, nestál by onen řád a jeho podivní členové Respektu za jedinou řádku. Jenže temných souvislostí a nezodpovězených otázek je tolik, že tajemný Opus Dei z románu Šifra mistra Leonarda je proti tomuto řádu přímo vzorem transparentnosti. A protože nejde o nic menšího než o privatizaci pražského letiště za sto miliard korun, o dalších obrovských sumách na stavbu dálnic ani nemluvě, Jaroslav Spurný se vydal pátrat, jaká že síla to vynesla pana Řebíčka do vládního křesla a jak si v něm vede (str. 16–19).

Jakkoli je příběh rytíře Řebíčka i na české poměry neuvěřitelný, bledne ve srovnání s událostmi posledních dvou týdnů v Gruzii a ve světové diplomacii. Rusko a NATO přerušily kontakty, Polsko podepsalo s Američany smlouvu o protiraketové obraně, Jižní Osetie a Abcházie žádají Rusko o uznání nezávislosti, Západ slibuje Gruzii územní celistvost a členství v NATO. A to vše na pozadí hořících vesnic, které ruští vojáci vypalují, aby se do nich Gruzínci už nikdy nevrátili. Z reportáže dopisovatele týdeníku The Economist (str. 30–32) vyplývá, že ruskými médii ohlašovaný počet 2000 obětí gruzínského útoku na město Cchinvali byl „nehorázně nadsazený“, jde spíše o desítky než stovky lidí (což však gruzínského prezidenta Saakašviliho neomlouvá).

Jak ale říká americký komentátor Robert Kagan, tyto „podrobnosti nejsou příliš důležité“. Jde totiž o mnohem větší drama, o „geopolitický mocenský boj“ mezi Moskvou a Západem. Jak tedy bude podle Kagana, autora nového bestselleru Návrat historie a konec snů, vypadat svět v příštích desetiletích? A co na to další ze slavných myslitelů Fareed Zakaria a jeho kniha Postamerický svět? To je téma pro Jiřího Sobotu (str. 34–39).

Vážené dámy a pánové,

příjemné čtení vám přeje

MARTIN M. ŠIMEČKA


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].