2008-1835-mobr-54TVR342008n.jpg
2008–1835-mobr-54TVR342008n.jpg • Autor: Respekt

2008-1835-vobr-54TVR342008.jpg
Autor fotografie: Česká televize • Autor: Respekt

Svého času byl režisér Carol Reed občas obviňován, že filmem Štvanec (1947) straní zločincům. Popsal v něm osm hodin v životě Johnnyho McQueena, šéfa buňky republikánské IRA, který po zpackaném loupežném přepadení vážně zraněný hledá v ulicích Belfastu azyl před policisty, kteří kolem něho pomalu, ale jistě utahují smyčku. Jenže hledat ve filmu politické motivy nebo snahu romantizovat úděl kriminálníka nemá smysl. Jak to sám naznačuje titulek v úvodu filmu, který říká: „Tento příběh je vyprávěn na pozadí politických nepokojů ve městě v Severním Irsku. Nezabývá se bojem mezi zákonem a ilegální organizací, ale konfliktem v srdcích lidí, kteří jsou do tohoto boje neočekávaně zataženi.“ Snímek, natočený podle románové předlohy F. L. Greena, není jenom napínavým thrillerem. Daleko spíš je jakousi alegorií o hranicích lidského soucitu.

Režisér Carol Reed měl před příběhem z Belfastu na kontě asi patnáct snímků, které se nijak zvlášť nezapsaly do historických análů. Zlom v jeho kariéře nastal, když se dostal k produkci, a tím si vytvořil volnou ruku při výběru látek. V druhé polovině čtyřicátých let se pak vzepjal k mimořádné trojici filmů – na Štvance navázaly dvě skvělé adaptace Grahama Greena Padlý idol (1948) a Třetí muž (1949). Posledně jmenovaný snímek byl loni právem zařazen do Projektu 100 a v anketách se často umísťuje jako jeden z nejlepších britských filmů všech dob. Tahle špionážní noirová klasika má se Štvancem mnoho společného – Carola Reeda zajímají obecné morální otázky, vzrušuje ho prozkoumávat ambivalentní povahu dobra a zla. S odstupem šedesáti let od vzniku se ukazuje jasně, že za slupkou politického thrilleru se skrývá nadčasová studie chování lidí v krizových situacích.

James Mason neměl v roli těžce zraněného desperáta, který při útěku zabil člověka a v delirickém stavu se potácí přízračným městem, vůbec lehkou úlohu. Jeho role je v podstatě po většinu času němá. Přesto agonii člověka potácejícího se na hranici života a smrti ztvárnil přesvědčivě. Jeho postava je zrcadlem, ve kterém se v pravém světle vybarvují lidské charaktery. Někteří štvanému muži ochotně pomáhají, někteří spolupracují s policií. Excentrickému malíři Lukeymu (Robert Newton) jde zase například jen o to, aby Johnnyho halucinační blouznění zachytil na plátno. Největší oporou naháněného muže jsou parťák Dennis (Robert Beatty) a přítelkyně Kathleen (Kathleen Ryanová). Bude ale jejich pomoc stačit na to, aby se McQueen dostal z města prolezlého policisty?

Co ovšem dělá ze snímku, který získal cenu BAFTA za nejlepší britský film roku, výjimečný zážitek, je vytříbený Reedův režijní styl. Invenčně nastříhaná akce, časté využívání nezvyklých úhlů záběru nebo až dokumentárně laděná práce v belfastských exteriérech. S citem vykresluje rušné bulváry, temné dvorky v postranních uličkách, zlověstné stíny ve špinavých docích. Ve Třetím muži zvěčnil Reed nesmrtelně atmosféru poválečné Vídně. Ve Štvanci podobně posloužil severoirské metropoli.

Štvanec

ČT 2, 24. 8., 17.05

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte