0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Krátce2. 8. 200814 minut

Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Díky liberalizaci zemědělského obchodu měly mít z hospodářské globalizace větší prospěch i tyto země, ve kterých se většina lidí stále živí zemědělstvím (v rozvojových zemích si zemědělstvím vydělává 55 procent lidí; v EU 4,5 procenta a v USA jen dvě procenta zaměstnaných).

Astronaut
 
Autor: Respekt
Autor: Respekt
Fotografie: Novorozenci zadarmo - Autor: Karel Cudlín
Autor: Respekt
Fotografie: Novorozenci zadarmo - Autor: Karel Cudlín
Fotografie: Novorozenci zadarmo - Autor: Karel Cudlín Autor: Respekt
↓ INZERCE

Novorozenci zadarmo

Debatovalo se o tom dlouho a v platnost to vstoupilo právě minulý pátek. Prezident Václav Klaus minulé úterý svým podpisem pod novelou zákona potvrdil zrušení poplatků pro vybrané skupiny obyvatel. Zejména jde o novorozence a dále o dárce orgánů, klienty ústavů či lidi, jimž léčbu nařídil soud.

Na novince se na začátku léta dohodla koalice po měsících bouřlivých debat, na osvobození dětí od poplatků, které vláda zavedla letos v lednu, tlačili hlavně lidovci. Schválený návrh je kompromisem – lidovci původně chtěli osvobodit pacienty do 18 let, ODS naopak nikoho. Prezident rovněž signoval balík zákonů policejní reformy, jeden z nich například bere obcím pravomoc radarem měřit rychlost jízdy.

Pěstouni ve vazbě

Série případů rodičů usvědčených či podezřelých z týrání vlastních či osvojených dětí pokračovala minulý týden. Server iDnes zjistil, že ve vazbě kvůli takovému podezření před časem skončili i známí pěstouni ze Slavkova u Brna, které dokonce za péči o postižené děti před třemi lety vyznamenal prezident Václav Klaus. Minulou středu zase začal u soudu proces s manželi Dunkovými z Bíliny na Teplicku, jejichž synové (jeden tříletý a druhý o rok starší) žili v otřesných podmínkách a rodiče je i fyzicky týrali.

Právě bílinský případ nicméně ohlásil pozitivní trend, který policie a ministerstvo práce a sociálních věcí dokládá i čísly – přibývá lidí, kteří neváhají na „výchovné metody“ upozornit úřady. Právě Dunkovi byli odhaleni na základě anonymního telefonátu.

Vaškůj odsouzen za LTO

V největší korupční kauze 90. let padl důležitý verdikt. Mezi nemnoha odsouzenými podnikateli, kteří se podíleli na podvodech s lehkými topnými oleji, je zlínský podnikatel Roman Vaškůj. Muž, který je aktuálně vyšetřován i v souvislosti s kauzou vicepremiéra Jiřího Čunka, od Krajského soudu v Brně odešel se sedmi a půl lety vězení.

Vaškůj měl na obchodech s nezdaněnou naftou ošidit státní kasu o půl miliardy korun. Kromě nepodmíněného trestu má teď zaplatit i pokutu a v budoucnu bude mít omezenou možnost podnikat. Trest mohl být i výrazně vyšší, jako polehčující okolnost ale zafungovaly dvanáctileté průtahy s vyšetřováním. Vaškůj už strávil dva roky ve vazbě, trestní stíhání bylo třikrát zastaveno a znovu obnoveno. Odsouzeni byli dosud jen „bílí koně“ v podobě řidičů, kteří palivo přes hranice převáželi. Ti skončili ve vězení, některým navzdory intervenci ombudsmana a Ústavního soudu stát zabavil majetek.

Podle brněnského soudce Daniela Plška se na Vaškůjem organizovaných zločinech podíleli i celníci a další dosud nesouzení lidé. To, že se další případy dostanou k soudu, je ale právě s ohledem na dobu, která od událostí uplynula, málo pravděpodobné. Případ podnikatele Vaškůje může po odvolání skončit ještě u vrchního soudu.

Další vážné obvinění, kterému zlínský podnikatel čelí, se týká kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka. Právě Vaškůj se měl podle obžaloby pokusit uplatit korunní svědkyni Čunkovy korupční kauzy Marcelu Urbanovou a donutit ji tak ke změně výpovědi.

Korupční listina hanby

Je považován za jeden z nejúčinnějších protikorupčních nástrojů a teď se jeho zavedení rýsuje i v Česku. Řeč je o „blacklistu“ – listině firem, které se nesmějí ucházet o veřejné zakázky. Takové seznamy mají v různých zemích různé podoby (liší se v délce „pobytu“ či v rozsahu a „dokázanosti“ korupce), ale hlavní princip je stejný – vyloučit firmy namočené v uplácení z veřejných soutěží. Minulý týden s návrhem souhlasil i vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL), který ještě nedávno blacklisty odmítal jako „příliš složité“ a nechal se přesvědčit až svým vládním kolegou Ivanem Langrem (ODS). Upozornily na to Hospodářské noviny.

Odškodnění nejen celebritám

Minulý týden byly uděleny tři pokuty českým médiím: deníku Šíp a televizím Nova a Prima.

Manželům Štáfkovým, jejichž spor s bulvárním deníkem Šíp se táhne již dva roky, přiznal Vrchní soud v Praze právo na omluvu a odškodnění ve výši 100 000 korun. Deník Šíp totiž před dvěma lety zveřejnil na titulní straně fotografii ohořelého těla jejich šestadvacetiletého syna, který tragicky zahynul při dopravní nehodě. Soud sice uznal, že zveřejnění fotografií bylo nevhodné, ale přihlédl i k faktu, že se pod nimi neobjevilo jméno mladíka.

To televizní stanice Prima a Nova dostaly pokutu zatím „jen“ od Rady pro televizní a rozhlasové vysílání. Televize Nova by za reportáž Ovládá brněnský soud mafie? měla zaplatit půl milionu korun. Prima dostala pokutu 350 000 za vysílání pořadů ohrožujících „mravní vývoj dětí a mladistvých“ v odpoledních časech.

Bursík a dálnice

Rušno bylo minulý týden okolo několika chystaných českých dálnic.

O rozruch se postaralo ministerstvo životního prostředí. Díky jeho postoji se kupříkladu ještě o něco prodlouží čekání na dálnici D 3 plánovanou z Prahy na jih Čech k rakouským hranicím. Bursíkovo ministerstvo znovu zopakovalo výhrady ke všem možným trasám, jimiž by dálnice mohla vést – problém má třeba s trasou přes přírodně zachované a turisticky oblíbené Dolní Posázaví.

Dále Bursíkův úřad rozhodl i letitý spor o obchvat Děčína a jeho napojení na dálnici D 8 – ani jedna z variant (přivaděč měl vést místo železnicí či Chrochvickým údolím) není ekologicky šetrná a je třeba vymyslet nové řešení.

Návrat srbského velvyslance

Srbský velvyslanec Vladimír Vereš byl z Česka stažen po tuzemském uznání Kosova. Srbští diplomati byli odvoláni i z dalších zemí, které samostatný kosovský stát podpořily. Minulý týden však Srbsko oznámilo, že své velvyslance do zemí Evropské unie vrátí.

Česká vláda uznala nezávislost Kosova v květnu. Prezident Václav Klaus vládní rozhodnutí tvrdě kritizoval a srbského velvyslance Vereše si dokonce před jeho odjezdem pozval demonstrativně na Hrad, aby mu dokázal, že na vztahu Čechů a Srbů se nic nemění.

Nezávislost Kosova zatím uznaly čtyři desítky států, včetně USA a dvacítky členských zemí EU. Vereš by se do Česka měl vrátit v polovině srpna na popud nové proevropské vlády.

Nezaměstnaných ubývá

Podle Českého statistického úřadu se v Česku snižuje míra nezaměstnanosti. Ve druhém čtvrtletí meziročně klesla na 4,3 %, což je nejnižší úroveň od roku 1996. Oproti stejnému období loni je teď počet lidí bez práce nižší o 1,1 procentního bodu. V Česku nyní pracuje více než pět milionů lidí. Počet nezaměstnaných osob je 220 100, z toho 117 900 žen. Stále platí, že nejvíce nezaměstnaných je v regionech na severu Čech a Moravy, v okresech Most a Karviná, respektive Teplice a Ústí nad Labem.

Karadžić před soudem

Bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžić poprvé stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Soudce Alphons Orie ho obvinil z genocidy, účasti na genocidě, pěti zločinů proti lidskosti a pěti válečných zločinů. Všechna obvinění se týkají zločinů spáchaných během války na území bývalé Jugoslávie v první polovině 90. let a obsahují mimo jiné ostřelování Sarajeva, zorganizování masakru osmi tisíc mužů a chlapců ve městě Srebrenica a další etnické čistky.

Karadžić se před spravedlností skrýval třináct let. Do Haagu byl převezen devět dní poté, co byl v převleku zatčen v bělehradském autobuse. Krátce před deportací proběhla v ulicích srbského hlavního města desetitisícová demonstrace na jeho podporu.

Boj o referendum

V Bolívii se zadrhlo pořádání referenda naplánovaného na 10. srpna. Mělo potvrdit setrvání současného prezidenta Eva Moralese a osmi prefektů bolivijských provincií ve funkci. Díky rozhodnutí jediné současné členky Bolivijského ústavního tribunálu Silvie Salameové, která prohlásila pořádání referenda za protiústavní, vypukla minulý týden v Bolívii nová politická krize.

Smyslem referenda mělo být potvrzení silného postavení bolivijského prezidenta poté, co obyvatelé některých bohatších provincií žádali v jiných plebiscitech letos na jaře větší nezávislost na centru a menší odvody do státní pokladny. Vláda chce nyní pokračovat v přípravách hlasování, opozice to však odmítá.

MOV a cenzura

Mezinárodní olympijský výbor minulý týden bojoval s čínskou vládou o necenzurovaný přístup na internet pro akreditované novináře. „Představitelé MOV se dohodli s čínskými partnery na zablokování některých citlivých stránek s tím, že jejich obsah nemá žádnou souvislost s olympijskými hrami,“ prohlásil ve středu předseda tiskové komise MOV Kevan Gosper a dodal, že MOV výsledku jednání lituje.

Na konci týdne však nastala změna. Představitelé MOV se s čínským vedením sešli podruhé a v pátek oznámili, že internet bude pro novináře přece jenom přístupný bez politických omezení. Mimo tiskové středisko zůstávají např. stránky Amnesty International nebo Rádia Svobodná Asie zablokované.

Nový ruský pakt

Rusko navrhlo vedení NATO v Bruselu nový bezpečnostní pakt, jenž by měl zajistit stabilitu a bezpečí na evropském kontinentě. Nový pakt by měl nahradit struktury NATO a OBSE, jež podle Moskvy již nevyhovují mezinárodní situaci. Dohoda by měla být otevřena i mimoevropským zemím s tím, že by do jejích struktur mohla vstoupit i Čína nebo Indie.

Země EU a NATO přijaly návrh chladně. Ruský vyslanec při NATO Dmitrij Rogozin prohlásil, že Rusko neočekává rychlé přijetí návrhu, doufá však v počátek konstruktivního dialogu.

Ekonomicky posílené Rusko považuje existenci NATO za pozůstatek studené války a již dříve kritizovalo roli pozorovatelů OBSE při monitorování voleb v zemích bývalého Sovětského svazu.

Olmertův konec

Izraelský premiér Ehud Olmert oznámil, že nebude kandidovat v primárkách své strany Kadima letos v září. V praxi rozhodnutí znamená, že korupčními skandály pronásledovaný Olmert během několika měsíců rezignuje na svou funkci v čele izraelské vlády. Olmertova pozice byla následkem četných obvinění slabá a v zářijových primárkách mu hrozila porážka.

Olmertovo oznámení vyvolalo spekulace o jeho nástupci v čele nejsilnější vládní strany stejně jako o složení budoucí vládní koalice. Bývalý premiér Benjamin Netanjahu z opoziční strany Likud obratem vyzval k předčasným volbám.

Izraelská vládní krize nastává v okamžiku, kdy země čelí sílícímu ohrožení ze strany Íránu a zároveň vede mírová jednání se Sýrií i palestinským Fatahem.

Turecký spor

Turecký Ústavní soud zamítl rozdílem jediného hlasu návrh státních žalobců na zákaz vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. AKP jasně zvítězila v loňských mimořádných volbách a z jejích řad pochází i současný turecký prezident Abdullah Gül.

Spor je součástí dlouhodobého politického a kulturního střetu mezi sekulární a nábožensky orientovanou částí turecké společnosti. Sekularisté podezírají umírněně islamistickou AKP ze snahy rozvrátit základy turecké demokracie.

Zahraniční pozorovatelé však spor často interpretují také jako střet dvou vládních elit. Islamisté jsou u moci teprve krátce po desítkách let sekulárních a vojenských vlád.

Příliš složité šachy

Uvolňování světového obchodu se zastavilo

Sedm let trvala jednání o dalším uvolnění světového obchodu, tzv. kolo z Dauhá, minulé úterý ale skončila krachem. Členské státy Světové obchodní organizace (WTO) se dokázaly dohodnout na 18 z 20 diskutovaných otázek, ale nenašly kompromis při hledání nových pravidel obchodování se zemědělskými produkty. „Je to prostě příliš složitá hra,“ komentoval ředitel WTO Francouz Pascal Lamy neúspěch při vyvažování rozdílných zájmů bohatých zemí, rostoucích ekonomik typu Indie a Číny a většiny chudých rozvojových zemí.

Neúspěch devítidenní ženevské konference, nejdelší v dějinách WTO, teď dohodu nejspíše o několik let odsunul. Rozvojové země tak nezískají slibovaný přístup na zemědělské trhy bohatých států. Bohaté země nebudou nuceny výrazně snížit své subvence zemědělcům, ale na druhou stranu neprosadily snazší přístup svých průmyslových výrobků na hladové trhy chudších zemí. Všechny státy promrhaly příležitost vytvořit jednotná globální pravidla obchodu, který bude nadále řídit změť dvoustranných a regionálních dohod.

Objem světového obchodu bude v příštích letech o 70 miliard dolarů nižší, než kdyby ke shodě došlo, což je podle britského časopisu The Economist „jen kapkou v moři světového HDP“. Prodělají všechny země, nejvíce ale zřejmě ty nejchudší. Přitom i politici z bohatých států při začátku tzv. katarského kola v roce 2001 slibovali upřednostnit právě zájmy rozvojových zemí. Díky liberalizaci zemědělského obchodu měly mít z hospodářské globalizace větší prospěch i tyto země, ve kterých se většina lidí stále živí zemědělstvím (v rozvojových zemích si zemědělstvím vydělává 55 procent lidí; v EU 4,5 procenta a v USA jen dvě procenta zaměstnaných).

Nová pravidla hry

Neúspěšná jednání jsou důkazem stoupající moci především Indie a Číny. Vzepřely se totiž návrhům Evropské unie a USA, které až dosud určovaly pravidla hry. Hlavní příčinou nezdaru se nakonec stal požadavek Indie a Číny, aby mohly v případě nutnosti chránit své ohrožené zemědělce uvalením omezení na rychle rostoucí dovoz zemědělských produktů ze zahraničí. Obě nejlidnatější země světa přitom hovořily i jménem sta nejchudších členů WTO, kteří však zatím většinou postrádají expertizy i odborníky schopné hájit jejich zájmy v komplikovaných a zdlouhavých jednáních v Ženevě.

Hned po úterním zklamání se zvedla vlna vzájemného obviňování. „Jsme rozčarováni chováním a směřováním několika států. Chtěly se vrátit o třicet let nazpět,“ řekla americká vyjednavačka Susan Schwabová na adresu Indie a Číny. Naopak chudé země z neochoty k ústupkům obvinily její tým. „Rozumný požadavek nebyl uznán, protože Spojené státy nehodlaly ustupovat,“ řekla indonéská ministryně obchodu Mari Elka Pangestuová, podle níž se nejbohatší státy neumí přizpůsobit rostoucímu vlivu Indie, Číny a Brazílie na globální ekonomiku. Indie a Čína svůj požadavek, který způsobil krach dohody, vysvětlují tím, že musí hájit příjmy svých chudých rolníků a zároveň si zajistit potravinovou soběstačnost – stovky milionů Indů a Číňanů na venkově stále žijí s méně než dvěma dolary na den.

„Je to tragédie,“ komentoval zmaření dohody hlavní evropský vyjednavač Peter Mandelson. Podle něj a dalších zastánců katarského kola teď světu hrozí návrat k protekcionismu, kdy si státy navzájem budou stavět bariéry obchodu a ohrozí tím růst světové ekonomiky.

RESPEKT

Hnutí Duha rozjíždí nový dvouletý program na ochranu velkých šelem v Moravskoslezských Beskydech, který se kromě toho zaměřuje i na ochranu stád před útoky vlků a poradnu chovatelům. Těm nabízí například zapůjčení elektrických ohradníků. Duha také navrhne změnu zákona, který by měl urychlit administrativu vyplácení náhrady škod při útoku šelem.

DESPEKT

Žen v politice nepřibude ani po podzimních volbách. Po zprávě, že ubylo žen na kandidátkách do krajů, vyšlo najevo, že podobně to vypadá i se Senátem. Rekordmanem je ODS, která do voleb nevyslala jedinou ženu, ani sociální demokraté však nejsou pozadu – přestože v primárkách zvítězily ve všech okresech právě dámy, ze sedmadvaceti obvodů kandidují pouze v pěti.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].