Tři útěky kondora
Nejsme na kalifornské poušti ani v jihoamerické pampě, ale ve zlínské zoo a řeč je o kondorovi krocanovitém, kterého právě sem umístili chovatelé z pražské stanice pro ochranu dravců a sov. Byl prý příliš „individualistický a svobodomyslný a vlastně je vůbec nepotřeboval“.
Už z dálky je ho vidět, jak strnule sedí na pahýlu stromu: černé peří ostře kontrastuje s rudou hlavou, za zahnutým zobákem pozorně hledí černé oči, občas pohne mohutnými křídly. Je to jeden z největších ptáků na zeměkouli, který na svých křídlech dokáže přeletět i vysoká pohoří a ke kterému po stovky let vzhlíželi lidé s úctou a pokorou a stal se vedle orla symbolem svobody.
Z Big Sur do Podolí
Jenže nejsme na kalifornské poušti ani v jihoamerické pampě, ale ve zlínské zoo a řeč je o kondorovi krocanovitém, kterého právě sem umístili chovatelé z pražské stanice pro ochranu dravců a sov. Byl prý příliš „individualistický a svobodomyslný a vlastně je vůbec nepotřeboval“. Kondor, kterého počeštili jménem Karel, jim totiž třikrát uletěl. Jeho legendární siluetu tak mohli proti nebi spatřit nejen obyvatelé pražského Podolí, ale i v Berouně. Jenže s tím je provždy konec. Je to právě rok, co kondor nazvaný Karel sedí na bidýlku voliéry zoologické zahrady.
Kondora krocanovitého získali sokolníci z pražských Komořan na trhu s exotickými zvířaty před pěti lety za 23 000 korun. Měl být dalším přírůstkem ekologicko-vzdělávacího programu, při kterém ornitologové z občanského sdružení Merlin předvádějí dětem různá zvířata – hlavně dravce a sovy v „akci“ – a vysvětlují jejich význam v přírodě. Kondor krocanovitý měl zastupovat skupinu dravců…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
