Plamen a kód
Mnohé ingredience potřebné ke vzniku života tedy máme pohromadě. Na tom, zda vznikaly v oceánu, v kosmu nebo někde jinde, ale zase tolik nezáleží. Největší záhada spočívá v tom, jak se z nich zrodil první organismus.
Byla to vlastně pradávná Země na laboratorním stole. Velká skleněná baňka obsahovala atmosféru tvořenou různými plyny, menší nádobka „oceán“, který se ovšem v pokusu vařil, takže vodní pára unikala do „ovzduší“. Na simulované Zemi i pršelo, v „ovzduší“ jiskřily blesky představované elektrickými výboji.
Americký biochemik Stanley Miller, který experiment v roce 1953 uskutečnil, chtěl zjistit, zda budou v jeho modelu prazemě vznikat základní stavební kameny života. Skutečně vznikaly: Millerovi se podařilo v „oceánu“ najít například některé aminokyseliny, tedy látky, z nichž se skládají bílkoviny (pomocí bílkovin si organismy „staví“ svá těla a řídí jejich činnost).
Stopy ale vedly také do vesmíru. Koncem září 1969 se oblohou nad jižní Austrálií přehnala žhavá koule. Více než stokilový meteorit se ještě ve vzduchu rozpadl na řadu úlomků, jeden z nich dokonce prolétl střechou stodoly a zakončil svoji kosmickou pouť v hromadě sena.
Meteorit zvaný Murchison je už téměř 30let předmětem sporů. I v něm byly totiž objeveny aminokyseliny. Řada vědců se domnívala, že se do něj dostaly až na Zemi. Co lze také čekat od úlomků, které se válely v seně nebo někde na poli? Jenže tíha důkazů postupně narůstala; některé základní stavební kameny života bludný balvan skutečně přinesl z kosmu, zřejmě z asteroidu, jehož součástí kdysi byl.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
