2008-1492-mobr-boss-org..jpg
2008–1492-mobr-boss-org..jpg • Autor: Respekt

2008-1492-vobr-28-kostal1.jpg
Fotografie: Vlastimil Košťál – Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Byly to jenom dvě minuty, ale Vlastimila Košťála z nich dodnes musí bolet hlava. Když gólmanovi českého týmu v závěru zápasu s Tureckem vypadl míč z ruky a mužstvo vzápětí skončilo už v základní skupině evropského šampionátu, přišel fotbalový svaz o šedesát milionů korun.

Manažer reprezentace a vlivný místopředseda svazu Košťál ale mávnutím proutku ztratil ještě něco. Díky dosavadním reprezentačním úspěchům se tady roky přimhuřovaly oči nad vládou bafuňářů, kteří přihlížejí korupci i násilí na stadionech. Teď je to pryč. Pro Košťála i pro další členy fotbalové generality nastaly krušné časy. Nejen naštvaní fanoušci, ale dokonce i hlasy zevnitř svazu říkají, že dny fotbalového bosse jsou sečteny. Co to pro ty z nás, kteří zrovna nehltají fotbalové rubriky, vlastně znamená?

Frontman z Rudého práva

„Tam my nechodíme, tomu se tady říká čtvrť VIP,“ mávne směrem ke skupině rozlehlých domů s dřevěným podbitím paní s kostkovanou nákupní taškou. Za bezmála třímetrovou hradbou živých plotů se tady v Kamenici, kousek od vládního zámku Štiřín, utápějí sídla českých celebrit. S libovolným znaménkem: trvale hlášený je tu miliardář Pavel Tykač, cyklista Radomír Šimůnek, zpěvačka Tanja a místní si šuškají, že i nejbohatší Čech Petr Kellner. Zatímco kolem nedalekého sídliště se v horkém podvečeru rojí skupinky lidí, ve „VIP čtvrti“ nepotkáte ani živáčka.

U bílých dveří s klepadlem ve tvaru lva nic nenasvědčuje tomu, že tu má podle obchodního rejstříku sídlit několik Košťálových firem. „Není doma,“ říká úsečně starší energická dáma. „Já vám o něm nic neřeknu, zvlášť ne vám novinářům, jo?“ dodá a zaklapnutí dveří doprovodí vojenským salutováním. Pan Košťál není k dispozici ani jinde v Česku, neboť se rozjel do světa přemlouvat nového trenéra k záchraně zdejší reprezentace.

Je fakt, že Vlastimilu Košťálovi skutečně málokdo z novinářů a fanoušků může přijít na jméno. Média jej spojují s korupcí ve fotbale a pozdvižení vyvolávají i jeho provokativní výroky. Tituluje se jako nejmocnější muž fotbalu, hru samotnou označuje za produkt a fanoušky za pouhou kulisu tohoto byznysu. Hřmotný muž, který pečlivě dbá na svůj zevnějšek a nosí brýle se zlatými obroučkami, si každopádně v mediální pozornosti libuje. Díky ní může žít legenda o úspěšném manažerovi, díky funkcím ve V Českomoravském fotbalovém svazu se jeho jméno objevuje vedle slavných reprezentačních hvězd. Tohle mu dlouho zajišťovalo vliv a otvíralo kontakty jak v byznysu, tak v politice.

Košťál přitom s kostkovaným míčem většinu svého života neměl nic společného. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, počátky pozdější závratné kariéry jsou ale „umouněné“ od tiskařské černi: ve vydavatelství Rudého práva zařizoval stoly, židle a psací stroje pro krajské časopisy a deníky. Po roce 1989 se chopil příležitosti a z obyčejného zásobovače se přes noc stal šéfem podniku s pěti tisíci zaměstnanci. Pak nastoupil k vydavatelské firmě z Pasova, která chtěla skoupit zdejší regionální tisk.

Košťál krajanům dokázal vysvětlit, že se silnou skupinou za zády se dostanou k lepší technice (tehdy mnohé z podniků ještě neměly ani počítače) a přitom jim zůstane alespoň částečná autonomie. „Měl přirozené charisma a přitom nám do toho moc nemluvil,“ vzpomíná tehdejší ředitel vydavatelství v Hradci Králové Karel Tejkl, jak si získával lidi na svoji stranu. K charismatu vždycky patřilo i zbytnělé sebevědomí, ale Košťálova síla podle Tejkla vězela v něčem jiném: dokázal se rychle zorientovat v novém prostředí.

Během prvního roku spolupráce s majiteli z Pasova se od základů naučil německy, v branži byl schopen odhadnout, kam se obor bude vyvíjet. „Pochopil dřív než ostatní, že noviny půjdou do barvy, takže se kupovaly čtyřbarevné rotačky.“ A měřeno penězi Košťál slavil úspěch. Společnost Vltava-Labe-Press přerostla význam původní pasovské firmy, dnes má pod sebou asi 75 lokálních novin – kromě Česka i v Polsku a na Slovensku.

Železná Sparta

To byl ale strop a Košťál začal hledat obor s větším potenciálem. Příležitost mu spadla do klína při vyjednávání dalších akvizic regionálních novin na Slovensku. Zástupci Východoslovenských železáren se chtěli zbavit zadluženého týmu Sparta Praha a nabídli mu ho za 300 milionů korun. Košťál přesvědčil pasovské partnery a spolu s nimi klub koupil.

Na jeho působení ve Spartě panují různé názory, ale faktem je, že s ní za pět let svého působení získal tři mistrovské tituly a třikrát se mužstvo dostalo do Ligy mistrů. Kromě toho vylepšil zázemí: za jeho působení se vybudoval nový tréninkový stadion na Strahově a modernizoval stávající na Letné. Dluhy se mu podařilo splatit hlavně díky prodeji hráčů (za Tomáše Rosického zaplatil Dortmund půl miliardy korun, každá účast v Lize mistrů vydělala kolem 100 milionů).

Sparťanský šéf rozpočet klubu vylepšil i tím, že za ne zcela vyjasněných okolností koupil za dvacet milionů od státu pozemky pod letenským stadionem a brzy je zastavil celkem za tři miliardy korun. V době, kdy se projevily slabiny vedení samotného týmu a Sparta začala prohrávat, už Košťál obracel pozornost jinam. Spartu prodal slovenské finanční skupině J&T, vstoupil do výkonného výboru ČMFS a ujal se funkce manažera reprezentace.

O rok později se už chce stát šéfem celého fotbalového svazu. Nebylo to reálné, a tak nakonec funkci přepustil nevýraznému Pavlu Mokrému a sám se spokojil s rolí místopředsedy. S otevřeností sobě vlastní zdůrazňoval, že on je frontmanem, protože má pod kontrolou důležité finanční toky, vysílací práva, budování Národního fotbalového stadionu, reprezentaci. To nám ale může být jedno. Podstatnější je, že v době, kdy začaly na veřejnost prosakovat důkazy o tom, že valná část zápasů českého fotbalu je uplacena, se od Košťála čekalo, že se vypořádá s korupcí, kterou předešlý předseda svazu Jan Obst nedokázal řešit.

Nemáte důkaz

Cesta na příbramský stadion má v sobě zvláštní kouzlo: hned vedle divoce rozbujelého lesa se vypínají strohé betonové konstrukce s hustým anglickým trávníkem u paty. Stejně „smíšeně“ působí i kancelář tamního bosse, člena výkonného výboru fotbalového svazu a významného Košťálova spojence Jaroslava Starky. Na stole stojí špalír postaviček svatých, z police shlíží Masarykova busta a v rohu pod napodobeninou antického sloupu se krčí sádrový trpaslík.

Když se Starka v křesle pohne, napínají mu košili boule svalů. „Nejsme s Vlastou milenci,“ vtipkuje Starka, „ale jako pragmatik musím přiznat, že má výsledky. Třikrát za sebou jsme postoupili na fotbalový šampionát,“ zdůrazňuje. „Co se týče korupce, žádné důkazy se nikdy nenašly,“ naráží na známou aféru s odposlechy, podle kterých fotbaloví manažeři upláceli sudí, aby ovlivňovali zápasy v jejich prospěch. Starka ví, o čem mluví: za jeho svaly se skrývá svět, který většina fotbalových fanoušků zná jenom z filmů. Jeho osobně vyšetřuje policie, zda neunesl a nezavraždil Lamberta Krejčíře, otce uprchlého Radovana Krejčíře, je také obviněn z únosu šéfa Union banky Giuseppe Roselliho. Ale hlavně: jeden z hrdinů odposlechové aféry, soudem potvrzený korupčník Ivan „Ivánek“ Horník, působil před svým definitivním odsouzením ve Starkově klubu.

Není divu, že s podobnými spojenci v zádech Vlastimil Košťál nikdy příliš nepřekypoval snahou se s úplatkářskou aférou rázně vyrovnat. Slavný je jeho výrok, že o korupci nikdy neslyšel (generální ředitel Sparty Miroslav Pelta figuroval v odposleších jako ten, kdo přiznával, že zápasy Sparty jsou „cinklé“).

Připomeňme si alespoň, jak to všechno nakonec dopadlo. Jedenácti úplatkářům včetně Ivana Horníka před časem Nejvyšší soud potvrdil peněžité tresty a několikaletý zákaz působení ve fotbale. Další podezřelí však vyvázli bez trestu, jako například Evžen Amler nebo bývalý rozhodčí Miroslav Liba – ten dnes pracuje na organizačním oddělení fotbalového svazu. Miroslav Pelta je zase místopředsedou představenstva fotbalového klubu v Jablonci.

Na svazu se nezměnilo prakticky nic: lidé jako Vlastimil Košťál, Pavel Mokrý, Alexander Károlyi, Jaroslav Vacek, kteří byli v době úplatkářské aféry ve vedení, v čele organizace zůstali. „Myslím, že se situace v první lize aspoň trochu pročistila. Netvrdím, že je teď všechno košer, ale že by někdo přišel, že má v kufříku padesát tisíc a potřebuje vyhrát, to se, myslím, už neděje,“ soudí fotbalový komentátor Jaromír Bosák.„Horší je to v nižších soutěžích, tam nejsou kamery, tam může jít třeba o sud piva za to, že zápas vypustíte.“ Bosák potvrzuje, že s civilizovanými zeměmi, především se severem Evropy, se nemůžeme rovnat, ale na jihu – hlavně v Rumunsku, Bulharsku nebo Řecku – je prý všechno ještě horší.

Realita je jinde

Vraťme se ale k Vlastimilu Košťálovi. Před svým zvolením do funkce totiž mimo jiné sliboval i to, že jako zdatný manažer svazu přinese velké peníze. To se mu nezdařilo. Rozpočet svazu každoročně klesá a výstavba Košťálovy pýchy, Národního fotbalového stadionu na místě současného sparťanského „kotle“ na Letné, krachuje. Před posledními parlamentními volbami v roce 2006 sice Košťál dostal souhlas tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka, že vláda přispěje miliardou korun, ale dnešní ministr financí ani pražský primátor tohle nadšení nesdílejí.

Krach je to dvojnásobný: je totiž známo, že na stavbě se měl významně podílet Košťálův bratr, architekt Jiří Košťál. Přestavbu nakonec bude platit majitel Sparty, skupina J&T, které šlape na paty pražská Slavia, jež v Edenu nedávno dokončila modernější hřiště.

Pro „Vlastu“ to ale nakonec nemusí být podstatné: bratři Košťálové se totiž mohou na výstavbě nového sparťanského stánku podílet i bez podpory fotbalového svazu. Nastal tedy bod zlomu? Přestává se fotbalovému bossovi vrcholná pozice vyplácet? Možná ano. Poté, co se vzdal funkce manažera reprezentace, prohlásil, že se už o funkce ve fotbale ucházet nechce. Může to být taktika. Anebo chce Košťál opravdu odejít, a jak říká, podnikat v realitách.

„Vlasta ztrácí pozici na svazu. Podstatný je teď názor nejmocnějšího člověka ve fotbale, Jaroslava Vacka,“ říká oponent současného vedení, předseda odvolací a revizní komise Ondřej Lněnička. „Vlastimil Košťál v mnohém fotbal posunul dopředu, ale stal se bohužel ztělesněním toho negativního, co se s kopanou spojuje,“ říká Jaroslav Vacek. „Je tu společenská poptávka vedení změnit.“ Jak tenhle náznak dopadne v praxi, se dozvíme nejpozději na nejbližší valné hromadě svazu. Ta musí být svolána nejpozději na podzim příštího roku.


Vlastimil Košťál

* 1957

1981 – vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou, obor chemie a technologie polymerů

1990 – generální ředitel Tiskařských závodů a vydavatelství Rudé právo

1991 – pomáhá vybudovat pro vydavatelství Passauer Neue Presse skupinu regionálních deníků Vltava-Labe-Press

1999 – prezident fotbalového klubu Sparta Praha

2001 – manažer fotbalové reprezentace

2004 – prodává Spartu skupině J&T

2005 – místopředseda Českomoravského fotbalového svazu

2008 – odstupuje z pozice manažera reprezentace


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte