Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Novinky

Knižní novinky

LUBOMÍR DOLEŽEL: STUDIE Z ČESKÉ LITERATURY A POETIKY

Torst, 355 stran

Autor je prominentní teoretik, spoluzakladatel teorie fikčních světů a neúnavný popularizátor odkazu pražské školy. Po emigraci do Kanady spoluzaložil bohemistiku jako samostatný obor na University of Toronto. Ve svých teoretických knihách následuje postup, který pojmenovává jako metodu cik-cak. Je založena na střídání teoreticky vysvětlujících pasáží s konkrétními příklady, na kterých dokládá platnost svých teorií. V knize jsou obsaženy eseje pojednávající o Komenského Labyrintu světa a ráji srdce, stejně jako o erotice a politice v díle Milana Kundery, o moderním vypravěči Čapkovi, o Richardu Weinerovi a Franzi Kafkovi.

JAROMÍR KONEČNÝ: MORAVSKÁ RAPSODIE

Přeložila Jana Vymazalová, Labyrint, 194 stran

Vtipná zpověď nešťastně zamilovaného romantického bohéma, recitujícího s oblibou dívkám Heinricha Heineho a chránícího si jako oko v hlavě předválečný výtisk Obratníku Raka od Henryho Millera, se odehrává na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v kulisách industriálního Ostravska. Založeno na autobiografických vzpomínkách autora, který emigroval v roce 1982 do Německa, kde se postupně vypracoval na jednoho z nejpopulárnějších performerů v žánru slam poetry. Příběh z prostředí moravských mániček se točí kolem sexuálních a alkoholových eskapád a přesně vystihuje životní pocit jedné generace, který nejlépe shrnuje v knize citovaný text Egona Bondyho: „Když je dnes člověku dvacet, chce se mu hnusem zvracet.“

JIŘÍ KRATOCHVIL: SIAMSKÝ PŘÍBĚH

Druhé město, 215 stran

Na záložce druhého vydání jednoho z Kratochvilových nejlepších románů píše Květoslav Chvatík, že v této knize „je všechno, co na četbě miluji: vyprávění, které nás od první řádky vtáhne do věrohodného příběhu, do atmosféry moravské vesničky krátce po skončení války, a věrohodného vypravěče, který nám vypráví o své první a jediné opravdu velké lásce, lásce dvanáctiletého chlapce ke zralé a neskutečně krásné ženě. Apostrofy její krásy patří k nejsilnějším metaforám nové české prózy a proměňují knihu ve skutečnou Šalamounovu moderní Píseň písní. Její půvab spočívá ovšem především v nevyčerpatelné invenci autora, v překvapivých zvratech a zákrutech, jimiž se příběh vine zrychlujícím tempem k překvapivému rozuzlení, vlastně k několika rozuzlením…“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].