Čtyři roky poté
Ve svém nejnovějším vydání analyzuje schopnost nových zemí chopit se svých šancí. Vybrali jsme pro vás dva texty (o Slovensku a o Polsku), jejichž tématem jsou globalizace a evropské fondy.
Odvrácená strana globalizace
Před nějakými deseti lety byl západoslovenský Šamorín, malé město na Dunaji, jedním z ukázkových příkladů, jak na střední Evropu působí globalizace. Ve městě byla spousta levných, kvalifikovaných pracovníků, kteří potřebovali práci; nezaměstnanost tu dosahovala 20 procent. Dle očekávání se dostavili zahraniční investoři, jmenovitě americký výrobce zavazadel Samsonite, který si tu v roce 1997 postavil továrnu. Svoji roli sehrála i lokalita. Město leží poblíž slovensko-maďarsko-rakousko-českého čtyřmezí v husté síti silničních a železničních tahů. Podobných měst, která nákladnější a více regulované pracovní trhy na Západě připravila o pracovní místa, jsou v regionu desítky.
Každou továrnu, která se přestěhovala na východ, dělníci, odbory i politici ve staré Evropě oplakali. Jistý představitel Evropské komise nám však mimo záznam vysvětlil, že se s takovými přesuny počítalo: „Při rozšiřování přece šlo v první řadě o offshoring.“ Pro leckoho byl tento proces sice bolestivý, ale Evropská unie jako celek díky němu získala mnohem vyšší konkurenceschopnost a přínosy plynoucí z globálního obchodu se rozšířily do všech koutů Evropy.
Až potud je to známá historie. Ale v Šamoríně nezůstalo při tom. I když nové investice na Slovensko stále tečou, pracovní příležitosti vznikají a malá vzdálenost pořád hraje v jeho prospěch, toto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
