Objevy roku 2007
V rozporu s dřívější představou (shrnuje ji rámeček na této straně) se ukázalo, že s genetickou odlišností různých lidí je to poměrně složité.
Jeden z kreslených vtipů střílejících si z pokroků genetiky zachycuje ženu na ultrazvukovém vyšetření plodu. Obrazovka monitoru ukazuje dvojitou šroubovici DNA. „Bude to chlapec,“ oznamuje lékař radostně a pokračuje: „kuřák, homosexuál, pojišťovací agent se 70% rizikem, že onemocní Alzheimerovou chorobou…“
Když byl v roce 2001 poprvé zveřejněn kompletní genom člověka, hovořil americký genetik Craig Venter o tom, že všichni pozemšťané jsou vlastně identickými dvojčaty. Dva lidé se od sebe měli lišit jen v každém tisícím písmenu genetického kódu.
Nebyl to ale příliš přesný odhad. Vědci tehdy přečetli genom člověka jako takového, jakýsi hrubý vzor, jak dědičná informace Homo sapiens vlastně vypadá. Teprve později se zaměřili na to, v čem se DNA dvou různých lidí skutečně liší. Zjistili, že rozdílů je mnohem více, než se původně zdálo. K velkému pokroku tu došlo loni a právě toto podrobnější nahlédnutí do „programovacího jazyka“, podle něhož vzniká a funguje lidské tělo, vyhlásil časopis Science za průlom roku, nejdůležitější vědeckou událost vůbec.
V rozporu s dřívější představou (shrnuje ji rámeček na této straně) se ukázalo, že s genetickou odlišností různých lidí je to poměrně složité. Celé odstavce „knihy života“ se mohou u někoho opakovat, zatímco jinému scházejí, a zdá se, že se to na zdraví ani délce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
