Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial

Editorial

Děje se něco velmi významného. Život a práce začínají splývat způsobem, který je v lidských dějinách unikátní.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Martin M. Šimečka - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: Martin M. Šimečka - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Děje se něco velmi významného. Život a práce začínají splývat způsobem, který je v lidských dějinách unikátní. Pokud lidstvo vnímalo po celá tisíciletí práci jako trest za své hříchy, dnes by muselo do tohoto trestu zahrnout i samotný život – tak jsou totiž vzájemně provázány.

Antický básník Hésiodos považoval práci za kletbu bohů. Křesťané to viděli poněkud mírněji, například významný mnich 20. století Jean Leclercq sice připouští, že „výsledkem dědičného hříchu je námaha práce“, nicméně „člověk nezatížený prvotním hříchem by přesto pracoval, ale radostně“.

Téma (str. 34–41), které díky článkům The Economist věnujeme nomádům 21. století, se zabývá radikální proměnou životního stylu. Nové technologie umožňují mnoha lidem opustit kanceláře a pracovat v kavárnách, parcích nebo doma – všude tam, kde najdou klávesnici a signál Wi-Fi. Tato svoboda však má svá úskalí. Nomádská práce umožňuje větší autonomii, ale „když pracujete sám pro sebe, máte za šéfa tyrana“, poznamenává Paul Saffo, analytik trendů ze Silicon Valley.

Zásadním způsobem se možná také změní města a vztah mezi soukromým a veřejným prostorem. Pro staré Řeky tvořil „temný, skrytý prostor soukromého života takřka odvrácenou stranu veřejného prostoru“ (Hannah Arendtová) a ještě nedávno to vypadalo, že to platí pořád. Ale dnes? Profesor architektury na MIT William Mitchell říká, že došlo „k prudkému poklesu poptávky po tradičních, uzavřených místnostech“ a naopak k „obrovskému nárůstu poptávky po poloveřejném prostoru“.

Veřejný prostor, tak jak ho vnímali Řekové, byl vyhrazen pro svobodné účastníky agory, jimiž jsme dnes alespoň podle zákona všichni. Když však tento skvělý antický vynález vzal vážně redaktor Ondřej Kundra a pokusil se ho uplatnit na Jiřím Paroubkovi, prožil zajímavou zkušenost. Více na stranách 16–20).

A ještě dvě věty ve vlastní věci. Rozhodnutím soudu uveřejňujeme na 12. straně omluvu Miroslavu Janstovi. Respekt podává v tomto případě dovolání k Nejvyššímu soudu.

Vážené dámy a pánové,

příjemné čtení vám přeje

Martin M. Šimečka

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].