Detektor: od kecání k pravdě

Pavel Kosatík

(1962) je historik. Mezi jeho nejznámější knihy patří Jan Masaryk: pravdivý příběh, „Ústně více“ – Šestatřicátníci či Ferdinand Peroutka, pozdější život (1938–1978), za kterou získal Cenu Toma Stopparda a Cenu Nadace Český literární fond za nejlepší knihu roku 2001.

Na debatách o zrušeném pořadu České televize Detektor (podle ČT měl řešit „otázky ze světa vědy, umění a společenského života“) je nejzvláštnější to, jakým způsobem se ho dodatečně zastávají někteří vědci. Ne že by všichni museli mít stejný názor a ne že by zákaz, inspirovaný Českým klubem skeptiků Sisyfos a Radou pro popularizaci vědy Akademie věd, proběhl tím nejduchaplnějším způsobem. Zakazování mezi dospělými infantilizuje zúčastněné vždycky a také u Detektoru se to stalo. Například Česká televize dala najevo neschopnost mít názor hned dvakrát: poprvé, když pořad na přání jedněch zařadila do vysílání, a podruhé, když ho na žádost jiných stáhla.

Spor „záhadologů“ a „skeptiků“, který se v médiích zkresleně podává jako spor těch, kdo chtějí svobodu pro své zvídavé otázky, a oněch, kdo jim to chtějí inkvizitorsky zakazovat, nesouvisí s tendencí monopolizovat výklad pravdy, jaká bývá Sisyfovi připisována, ale spíš s naší schopností či neschopností shodnout se na způsobu komunikace, určujícím dnešní dobu. Nebudeme-li…