Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Politika, Společnost

Anatomie rebela

Pro veřejnost je Hovorka populární bojovník proti dětským poplatkům u lékaře. Ale jinak se toho o něm moc neví. Kdo je ten muž a s kým se radí, když se rozhoduje dát palec nahoru nebo dolů, když jde o vládní reformy?

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Hladce oholen, v tmavém obleku a nažehlené košili vypadá jako bankovní úředník a hovoří stejně tak – tlumeným hlasem, klidně a trpělivě opakuje odpovědi. Jen o „svědomí a vědomí“ obvykle bankovní úředníci tolik nemluví. Klidná síla, s jakou lidovecký poslanec Ludvík Hovorka hlasuje s opozicí a komplikuje život vládě i vlastní straně, ovšem rozpaluje doběla premiéra Topolánka a další koaliční politiky. Pro veřejnost je Hovorka populární bojovník proti dětským poplatkům u lékaře. Ale jinak se toho o něm moc neví. Kdo je ten muž a s kým se radí, když se rozhoduje dát palec nahoru nebo dolů, když jde o vládní reformy?

Hovorka ven

Dnes se asi v koalici nenajde nikdo, kdo by předsedu vlády Mirka Topolánka vytáčel víc. Když bylo před časem svoláno do Strakovy akademie koaliční jednání o dalších krocích zdravotnické reformy, za lidovce přišel vedle předsedy strany Jiřího Čunka a poslankyně Michaely ŠojdrovéLudvík Hovorka. Nedostal se ale dál než k polstrovaným křesílkům ve vstupní hale vládního sídla, kde ho nechali hodinu sedět, než se dozvěděl, že ho premiér u jednání nechce. Topolánek ho pak vyhodil i z další „reformně-strategické“ schůzky, ale tentokrát situaci zachránil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, který odmrštěného rebela přivedl zpět.

Premiér je sice známý svojí prudkou povahou, mít ale s těsně většinovým kabinetem v koalici poslance, jako je Hovorka, to by rozhodilo i klidnější povahy. Za rok trvání koalice toho lidovecký poslanec stihl hodně. Jako jediný z vládních poslanců dotáhl do absolutního konce svoje výhrady proti reformě veřejných financí a nezvedl pro ni ruku. Vadilo mu, že od poplatků u lékaře nebyly osvobozeny děti do osmnácti let. Jako jeden z mála poslanců koalice naopak opakovaně hlasoval se sociálními demokraty a komunisty pro návrh zákona o referendu k radaru a dalších normách. A nešlo jen o hlasování – Hovorka veřejně kritizoval premiéra za medaile pro odbojářské bratry Mašíny, vzkázal mu, že by měl vyměnit ministra zdravotnictví, ostře se staví proti zmíněnému americkému radaru či vládním plánům na reformu důchodů.

Nejnověji má poslanec Hovorka problém s dalšími kroky zdravotnické reformy, vadí mu hlavně Julínkův plán převést zdravotní pojišťovny a fakultní nemocnice na akciové společnosti. S návrhem mají problém i ostatní lidovci (odmítla ho zdravotnická komise KDU-ČSL) či zelení, premiér proto minulý týden projednávání reformy znovu odsunul.

Zakousne se a nepustí

Přestože se Ludvík Hovorka dostal do obecného povědomí coby „vládní rebel“ až v posledním roce, pohled do archivu ukazuje, že odvahu stát si za svým a jít navzdory tlaku proti většině projevuje mnohem déle. V minulém volebním období odmítal posvětit svým hlasem zahraniční mise české armády či vyslání polní nemocnice do Iráku (za tyto kroky si vysloužil ve sněmovně uznání od komunistů) či se nespokojil s mlhavými závěry poslanecké komise k Unipetrolu a s tehdy opoziční ODS vypracoval alternativní zprávu (tehdy mu zase ke statečnosti gratulovali občanští demokraté).

Napětí uvnitř klubu pak roste s každým dalším Hovorkovým „alternativním“ hlasováním, kdy se ho kolegové marně snaží přesvědčit.A jako „berana“ znají Hovorku i kolegové z domovského Zlínského kraje, kde je místopředsedou tamní krajské organizace a kde taky dvanáct let starostoval obci Šumice, než před šesti lety odešel do vrcholné politiky. „Znám ho léta, je takový celou dobu – jak se zakousne, tak nepustí,“ říká o kolegovi místopředseda zlínského krajského výboru Jindřich Ondruš. Místní lidovci to zažili třeba před třemi lety, když se kraj, v jehož čele byli spolu s ODS a ČSSD, rozhodl převést místní špitály na akciové společnosti. Hovorka byl proti. Kolegové z KDU-ČSL poslance opakovaně ujišťovali, že nemocnice se do soukromých rukou nedostanou, že všechny akcie i ostatní majetek nemocnic zůstane v majetku kraje, že se tedy „privatizace“, jak před ní varoval Hovorka, není proč bát. „Nepřesvědčili jsme ho, do poslední chvíle bránil svoji pravdu,“ líčí krajský zastupitel za KDU-ČSL Ondřej Benešík.

O Hovorkově mimořádné vytrvalosti v prosazování svých názorů mluví i jeho sněmovní kolegové. „Když má opačný názor, ani se ho nesnažím přesvědčit, protože ho znám a vím, že je to zbytečné,“ říká poslanec KDU-ČSL Ladislav Šustr.

Neznámí poradci

Pokud je to tak, nabývá na důležitosti otázka, jak a na základě čeho si poslanec svoje pevně zastávané názory tvoří a kdo a proč ho při tom ovlivňuje.

Když začneme od konce, tak sám lidovec nejčastěji prohlašuje, že se řídí svým svědomím a upřímnou „péčí o lidi“. Poctivé úmysly mu věří i ti, kteří si s ním jinak právě nepadají kolem krku. Třeba ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. A přiznávají mu je i někteří kolegové z poslaneckého klubu KDU-ČSL, byť jim tím leze na nervy. „Tváří se, jako kdyby on jediný byl ten s čistým svědomím a s vnímavostí pro problémy obyčejných lidí,“ říká lidovecký poslanec Milan Šimonovský. „Jako bychom my ostatní to svědomí a starost o lidi neměli. Vede to pak k určité frustraci na klubu.“

Jen svědomí ale k rozhodování v zákonodárném sboru moderních časů nestačí. Jaké má stavební inženýr Hovorka k dispozici analýzy pro svoje postoje třeba v případě komplikovaného zdravotnictví? Kdo mu radí? „Analýzy žádné nemám, od toho je tu vláda, aby dělala analýzy,“ odpovídá poslanec. „Debatuji o tom s odborníky, ke zdravotnictví mám jako poradce několik lékařů.“ Kdo jsou oni odborníci? „Nerad bych jejich jména zveřejňoval,“ kroutí hlavou Hovorka. „Mohlo by jim to ublížit. Někteří z nich pracují ve fakultních nemocnicích a bojí se, co bude.“ Pevným bodem, z něhož podle svých slov vychází vždy, je pak tradiční program lidovců s důrazem na podporu rodiny. „KDU-ČSL vznikala z nějakých myšlenek a teď je opouští, já je neopouštím,“ říká poslanec. „Není možné, abychom se jako strana točili o 180 stupňů podle toho, v jaké koalici se ocitneme.“

Kolego, vy jste smrtící

Přestože je Ludvík Hovorka znám jako „rebel“ už delší dobu, nikdy předtím neměla jeho tvrdohlavost takový dopad jak na lidovce, tak na koalici, v níž sedí. Dříve totiž neměla vládní koalice tak těsnou většinu, a vzpurné svědomí proto nebylo tak vidět.

Koalici sice Hovorkův postoj životně neohrožuje, protože v klíčových okamžicích, jako byla třeba reforma veřejných financí, zajišťují úspěch při hlasování dva přeběhlíci z opačného tábora. Celá věc má ovšem nezanedbatelnou symbolickou rovinu. Jednak inspiruje další nespokojence k tomu, aby se ozvali, a dál tedy drolí koaliční jednotu, a jak už zaznělo v citátech výše – u lidovců vyvolává napětí uvnitř klubu. Kromě toho poškozuje pozici strany v koalici a vede lidovce k debatám o samé podstatě parlamentní demokracie. „Klub má v koalici horší pozici, nemůže garantovat všechny hlasy, koaliční partneři s námi přestávají počítat na sto procent,“ říká Milan Šimonovský. „Kolega Hovorka je pro koaliční spolupráci smrtící.“

Napětí uvnitř klubu pak prý roste s každým dalším Hovorkovým „alternativním“ hlasováním, kdy se ho kolegové marně snaží přesvědčit. „Třeba u reformy financí nás mělo víc výhrady, třeba kolega Kasal nesl těžce úpravy daní, všichni nakonec ustoupili v zájmu celku,“ říká šéf klubu Pavel Severa.„Zažil jsem, jak i Josef Lux ustoupil ze svého názoru. Kolegové pak vnímají velmi citlivě, když oni ústupek udělají, a kolega Hovorka ne a vystupuje navenek jako jediný zásadový.“

Přesto Ludvík Hovorka působí dojmem, že všechny tyto emoce se ho ani nedotýkají. „Ten tlak není zase tak velký,“ říká vyrovnaně. Ale možná ten klid není tak naprostý. „Jde proti proudu a vím, že ho to stálo už hodně bezesných nocí,“ říká Zbyněk Král, starosta Bánova – obce ležící hned vedle Hovorkových domovských Šumic.

Zatím dobrý

Přes všechnu kritiku nicméně není pozice Ludvíka Hovorky v poslaneckém klubu ani ve straně ohrožená. „Předseda dostal od nás za úkol situaci nějak vyřešit, což zatím moc nedělal,“ říká Pavel Severa. „Já jako šéf klubu toho moc nezmůžu. Oni jsou oba z jednoho kraje, což věc zjednodušuje, ale i komplikuje.“ Podle kuloárních hlasů Jiří Čunek Hovorku „neřeší“ proto, že je mu zavázán za neochvějnou loajalitu projevenou v době předsedových skandálů.

Ludvík Hovorka má navíc podporu těch, kvůli nimž jde s kůží na trh – voličů a řadových členů KDU-ČSL. „Má tady když ne stoprocentní, tak určitě většinovou podporu – hlavně díky boji proti poplatkům u lékaře vztahujícím se na děti,“ říká šéf Hovorkovy domovské uherskohradišťské organizace Zdeněk Pícha. Ostatně tuhle většinovou podporu tu má Hovorka už léta. Ve svých prvních sněmovních volbách v roce 2002 totiž se svou pověstí úspěšného starosty Šumic získal ve Zlínském kraji nejvíc preferenčních hlasů mezi kandidáty všech stran.

Ludvík Hovorka

1963 – narodil se v Uherském Hradišti;

1982 – dokončil Střední průmyslovou

školu v Hodoníně a pokračoval

na Vysokém učení technickém v Brně; vystudoval obor Konstrukce a dopravní stavby;

1988–1990 – projektant Energoprojekt

Praha;

1990 – starosta obce Šumice

(znovuzvolen v roce 1994 a 1998); spoluzakládal místní pobočku KDU-ČSL;

2000 – zvolen do zastupitelstva Zlínského kraje;

2002 – zvolen poslancem do sněmovny.

Je ženatý, má tři děti.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].