Divoši proti Vídni
Mezi antropology a etnografy způsobila kniha Sex a represe v divošské společnosti proslulého antropologa polského původu Bronislawa Malinowského (1884–1942) spolu s jeho dalšími pracemi skutečnou revoluci.
Dnes zcela jistě nevyvolá takový rozruch jako v době svého prvního vydání, tedy v druhé polovině dvacátých let. Fakt, že si někdo dovolil porovnávat civilizované Evropany s „divochy“, byl tehdy šokem sám o sobě. Ale i mezi antropology a etnografy způsobila kniha Sex a represe v divošské společnosti proslulého antropologa polského původu Bronislawa Malinowského (1884–1942) spolu s jeho dalšími pracemi skutečnou revoluci. Je v ní totiž systematicky rozvíjen přístup, který se potom na dlouho stal modelovým příkladem takzvaného zúčastněného pozorování. Tedy pozorování, jež nezůstává u pouhého zaznamenávání a popisu zkoumaných jevů, nýbrž směřuje k originálnímu výkladu různých podob lidské kultury.
Báchorky pro zbytnělá ega
Sex a represe je druhým dílem z trilogie věnované kultuře „divochů“ žijících na Trobriandských ostrovech. Malinowski mezi nimi několik roků žil, naučil se domorodou řeč, analyzoval mýty, sny i tradovaná vyprávění. Výsledkem byla nová teorie založená na tezi, podle níž kultura vzniká teprve na základě organizovaného rodinného života.
První požadavek umožňující zrod kultury je podle Malinowského potlačení incestního pokušení. Aby mohl antropolog tuto teorii pevně založit a využít pro ni svých empirických zkoumání, byl nucen nejdřív se vyrovnat s – ve své době nesmírně vlivnou – Freudovou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
