Loni v létě týdeník The Economist slavnostně označil „ženskou sílu“ za hnací motor světové ekonomiky. Má-li se však stát evropská ekonomika konkurenceschopnější a inovativnější, nestačí, aby ženy houfně vstupovaly na trh práce. Chceme-li plně využít ženského talentu, musí ženy ve větší míře zastávat také vrcholové pozice, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru.
Ženy v západní Evropě již dávno překonaly rozdíly ve vzdělání a dostaly se na úroveň svých mužských protějšků. Na univerzitách dnes ženy převyšují muže nejen počtem, ale i studijními výsledky – pozoruhodné je, že to platí i pro obory jako matematika, fyzika a informatika. Studijní úspěchy žen však zatím nevedly k jejich většímu zastoupení v nejvyšších funkcích. V Evropě je procentuální zastoupení žen ve správních radách firem i nadále jednociferné a totéž platí o nejvyšších vládních a akademických funkcích.
Zatímco ve Spojených státech se ženy podílejí na vedení firem téměř dvaceti procenty, v kontinentální Evropě je poměr žen a mužů ve správních radách jedna ku dvaceti nebo ještě méně. V oblasti vědy je situace jen o málo lepší. Pouze každý desátý profesor v Evropě je žena. V USA vyznívá i tento poměr lépe pro ženy: na amerických univerzitách působí více než 20 % žen-profesorek.
V době, kdy jsou Čína a Indie na vzestupu a evropská populace stárne, si Evropa nemůže dovolit mrhat drahocenným lidským…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 89 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].