Civilizace•29. 9. 2007•8 minut
Uprchlíci ve vlastní zemi
Před 69 lety, 29. září 1938, se sešli německý kancléř Adolf Hitler, italský vůdce Benito Mussolini, francouzský premiér Édouard Daladier a britský ministerský předseda Neville Chamberlain k jednání o vyřešení „československé krize“.
![Fotografie: Ať žije Vůdce a pozor na český fotbal. (Cheb, říjen 1938) - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz](https://respekt.mgwdata.net/441b67/2009/03/20753890_2007-1906-vobr-58AR402007.jpg)
Majitelé bytů vyšroubovali ceny pronájmů, jinak ale lidé uprchlíkům pomáhali.Před 69 lety, 29. září 1938, se sešli německý kancléř Adolf Hitler, italský vůdce Benito Mussolini, francouzský premiér Édouard Daladier a britský ministerský předseda Neville Chamberlain k jednání o vyřešení „československé krize“. Výsledkem byl podpis dokumentu, který vstoupil do historie jako mnichovská dohoda.
Českoslovenští představitelé, kteří k mnichovským jednáním nebyli připuštěni, předem netušili, co „dohoda“ vlastně pro tehdejší republiku znamená. Nevěděli, jak veliké území má připadnout Německu. Počítali s tím, že takzvané páté pásmo záboru zahrne pouze oblasti, jejichž obyvatelstvo je nejméně ze tří čtvrtin německé. Stanoveno mělo být na základě výsledků sčítání lidu z roku 1930.
Definitivní rozsah území, jichž se musela republika vzdát, ovšem neurčoval přímo text mnichovské dohody. Rozhodla o něm až komise velvyslanců signatářských zemí, která 21. října 1938, v Berlíně a pod taktovkou nacistické diplomacie, stanovila konečné hranice pátého pásma. Její verdikt byl šokující: Říši připadne území, kde žije alespoň 51 % Němců podle sčítání z roku 1910.
Znamenalo to zábor rozsáhlých oblastí často i hluboko v československém vnitrozemí. Berlín plánoval mnichovský diktát už…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu