Jistě, pane ministře

Nevyplácet, dokud o věci nerozhodne Ústavní soud. Vyplatit, neshledáváme relevantní důvody pro nevyplácení. To jsou dva verdikty totožných úředníků ministerstva financí v kauze téměř dvoumiliardového dárku, který podnikatelské skupině kolem „nejbohatšího Čecha“ Petra Kellnera neprůhledným rozhodnutím přiřkli před loňskými parlamentními volbami zdejší poslanci.

Mezi zcela protikladnými stanovisky úřednických profesionálů stojí pouhé tři dny – a zásah jejich šéfa, ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS). To je dost informací na to, aby se člověk docela vylekal. Pokud se tu byrokraté třesou před mocnými politickými lobbisty, nemůže to s našimi penězi a vlastně s celou zemí dobře dopadnout. Z toho plynou dvě zásadní hádanky. Za prvé proč se ti lidé bojí. A za druhé: co jim dodá kuráž, kterou by měli mít.

Dlouhá noc v teplácích

„Nečekejte ode mě nic jiného než noc dlouhých nožů. To prostě přijde.“ „Státní služba je postavena na loajalitě a žádný ministr nemá prostředky, aby důsledně dozíral na loajalitu svých podřízených. Až jich pár zavřeme, vznikne tady jiná atmosféra. Když říkám my, myslím samozřejmě státní aparát, nikoli naší stranu, protože takoví úředníci neškodí naší straně, ale státu.“

Výroky od sebe dělí devět let a byly předneseny dvěma nesmiřitelnými politickými rivaly – čelnými delegáty ODS a ČSSD. První nynějším…