2007-732-mobr-25scenavystavy.gif
2007–732-mobr-25scenavystavy.gif • Autor: Respekt

2007-732-vobr-25scenavystavy.jpg
Fotografie: Lori Hersberger – Autor: Galerie Ciant • Autor: Respekt

Zapomenutý malíř Josef Bosáček, Galerie Františka Drtikola, Příbram, 27. 4.–26. 5.

Sto padesát let letos uplynulo od narození vyučeného pekaře a malíře, který na konci 19. století vstoupil do Emauzského kláštera, aby se zde naučil dovednostem tzv. beuronské malířské školy. Příbramský rodák Josef Bosáček (1857–1934) později spolupracoval s Mikulášem Alšem, realizoval řadu jeho sgrafit, z Bosáčkových vlastních děl stojí za pozornost třeba výzdoba kostela Navštívení Panny Marie v Klatovech. Závěr života strávil jako poustevník na Makové hoře, kde se zprvu v poutním kostele staral o svého bratra Vincenta. Po jeho smrti se nastěhoval do někdejší oslíkovy stáje a mezi lidi scházel jen tehdy, když měl chuť se občerstvit v nedalekých Smolotelech v hostinci U Šedivých.

Lori Hersberger: Beautiful Occupation, Dům umění České Budějovice, 13. 4.–13. 5.

Třiačtyřicetiletý Švýcar se zprvu zabýval především videoartem, posléze přešel k soše, a nakonec k malbě. Na mezinárodní scéně dal o sobě zatím nejvíc vědět před osmi lety, kdy na benátském bienále vytvořil instalaci z orientálních koberců plujících na vodě. I jeho malby mají hodně blízko k landartu: fluorescenční barvy používá pro obří instalace připomínající jakési tepelné zářiče, přecházející volně z plochy obrazu na zeď a zpět, přičemž autor optický efekt umocňuje rozmístěním kusů zrcadel.

Jiří Lindovský: Hranice – práce z poslední doby, Geofyzikální ústav AV ČR, Praha, 18. 4.–3. 6.

Na počátku tvorby Jiřího Lindovského (1948) najdeme elektronky na rádiu Telefunken, které věčně opravoval jeho otec. Zářící body Lindovského inspirovaly ke kresbám přístrojů, žhavicích těles, mikrovláken, kabelů či zkratů. „V podstatě jsem ve svých námětech neopustil místnost. Vše se odehrávalo u televizoru, rádia, zástrčky. Mezi malým dějem uvnitř a kosmem venku není tak velký rozdíl, protože prostor je ve své imaginární krabici složen vždycky ze skutečných tvarů a dá se dělit,“ prozradil o své tvorbě onehdy vášnivý čtenář časopisu Vesmír.

Amaro jilo – Naše srdce, Dům umění města Brna, 12. 4.–26. 4.

Čtvrteční aukcí vyvrcholí charitativní akce, jejíž výtěžek půjde ve prospěch rekonstrukce fary a Dětského domu v Zábrdovicích. Jak naznačuje romský výraz Amaro jilo, na výstavě jde především o Naše srdce. Peněženky zájemců se mohou otevřít nad díly Antonína Střížka, Františka Skály, Petra Nikla, Jiřího Davida, Tomáše Vaňka či poslední laureátky Ceny Jindřicha Chalupeckého Barbory Klímové. Draží se od šesti večer.

Střední věk, Galerie 5. patro, Praha, 25. 4.–27. 5.

„Neurčitý stesk, nostalgie po jiných časech, stín zatrpklosti,“ to vše by mělo být tématem přehlídky tvorby stárnoucích dravců 90. let: Veroniky Bromové (1966), Davida Černého (1967), Pavla Reisenauera (1962), Michala Singera (1959) či Jiřího Surůvky (1961). Výstavu připravila Lenka Lindaurová, podle níž „vybrané věci pocházejí z onoho druhu marginálií, které mě jako pamětníka dojímají jako ten nejstupidnější happy end (nemůžu použít termín pouťová srdce, protože ta už nedojímají nikoho)“.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jan H. Vitvar

redaktor, Kultura

Jan H. Vitvar
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1652

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte