Uděláme vám to realisticky

Vládní reformy myslí na všechny, nejvíc na pány Melčáka a Pohanku.

Největší revoluce, největší reforma daní a dávek v českých dějinách, křičely noviny minulý týden, když vláda Mirka Topolánka zveřejnila očekávaný návrh na očištění českých veřejných financí. Přirozená snaha připoutat čtenáře se tentokrát vzácně spojila s úsilím vlády mediálně prodat svůj nejdůležitější produkt a ze společného zájmu vyrostlo poněkud přehnané a nadnesené zvolání.

Revoluce je radikální, ostrá, okamžitá změna, zatímco Topolánkův kabinet vsadil na změny postupné, rozložené do celého volebního období. Pokles rozpočtových deficitů jen o pár desetin procentního bodu je toho důkazem. Revoluce a rázné reformy mění podstatu. Zakládají nový systém, rýsují jiný, lepší půdorys, v němž se budou společnost a její finanční toky bezpečně pohybovat. Reforma veřejných financí předložená vládou tuto základní látku pouze čistí, podstaty se nedotýká. Neodvažuje se veřejnosti říct, že kupuje nový oblek, neboť ve starých ošoupaných džínech se už nedá chodit, naopak slibuje, že kalhoty vyspraví tak, aby vydržely ještě dalších pár let.

Předseda vlády pomalost a menší radikálnost připravovaných kroků vysvětlil paradoxně stejnými argumenty, jaké při obhajobě jakýchkoli změn používaly všechny předchozí vlády. „Stav veřejných financí, které nám předaly vlády sociální demokracie, byl ještě horší, než jsme si dokázali představit. Kdybychom neudělali nic, schodek rozpočtu by narostl…