Petr Fischer

Jednodušší, přehlednější, spravedlivější. Adjektiva, která premiér Mirek Topolánek od počátku spojoval s daňovou reformou, se naplňují pozvolna. Přesto se už vláda pochlubila prvními úspěchy. Podívejme se tedy na to, nakolik je optimismus oprávněný.

Václav Havel se vrátil mezi dramatiky.

Czech exporters are raising hell again. They say the crown is so strong it hurts not only their profits but the whole economy as well. The same situation has been repeating itself for at least the past 10 years.

Čeští vývozci se opět bouří. Koruna je podle nich tak silná, že to škodí nejen jejich ziskům, ale celému hospodářství.

Drobná bouřka uvnitř vládní koalice skončila.

Rezervoár nevyužité pracovní síly je obrovský, tato tvořivá energie má ale o svém využití úplně jiné představy než zaměstnavatelé.

There is little potential for reform in the Czech Republic, PM Mirek Topolánek plaintively asserted some time ago in explaining why he had taken to describing the public-finance reform as a preliminary "reform step zero." But when the PM was defending this key government project in the lower house last week, he said Czechs ― reportedly some 80% of them ― are insisting on reform, because they are fed up with the way public finance is wasted.

Už od Klausových balíčků se nenašla vláda, která by disponovala politickou silou dělat politické kroky na mnoho let dopředu.

Pocit ekonomické nadřazenosti nad Slováky v Česku zůstává. Jenže časy se podstatně změnily. Jenom za poslední rok slovenská koruna vůči české měně posílila o 12 slovenských korun a dnes se pomalu blíží k 90 procentům ceny.

Česko dostalo vynadáno, protože neuhlídalo rozpočtový deficit v mezích, které Unii slíbilo. Nedržíme slovo. Místo tří procent a tří desetin hrubého domácího produktu se schodek vyšplhá až ke čtyřem procentům. Český ministr financí Miroslav Kalousek kritiku přijal a v televizi vysvětlil, že za větším schodkem stojí přehnané předvolební sliby a špatné hospodaření minulých vlád. V tom má nepochybně pravdu a je dobře, že to připomněl. Jen mohlo padnout slovo i o tom, že v té předchozí vládě seděli i lidovci a že na předvolebním servírování peněžních darů voličům se podílely všechny strany – ČSSD, ODS, KDU-ČSL i komunisté.

Je to bláznivé vládnutí. Politické strany se po složitých jednáních dohodnou na balíku změn daní a sociálních výdajů a vláda je odhlasuje.

Spor o dnešní zvyšování sazeb je jen výrazem zápasu, který v bankovní radě otevřeně i skrytě probíhá.

Local society is on the edge of the next evolutionary stage. It awaits the most mysterious transformation imaginable.