Mars jako záložní svět

Jižní pól Marsu není zrovna místem, kde by člověk chtěl trávit dovolenou. Polární noc trvá v těchto končinách dvakrát déle než na Zemi. Teplota klesá na 140 °C pod nulou. Vítr sice kvůli řídkému ovzduší nemá tak ničivé účinky jako pozemské uragány, přesto tu pořádně fouká – rychlostí až 480 km/h.

Kolem pólu se rozkládá vyvýšená oblast táhnoucí se stovky kilometrů. Brázdí ji hluboké trhliny. Nejvyšší místa podivné náhorní plošiny se vypínají do výšky skoro pěti kilometrů nad okolní terén.

Do nitra této nehostinné krajiny nedávno nahlédl radar, umístěný na palubě sondy Mars Express. Nalezl obrovské množství téměř čistého ledu, který místy začíná už několik metrů pod povrchem a sahá do hloubek necelých čtyř kilometrů. Kdyby obsah této obří lednice náhle roztál, pokryl by planetu 11 metrů hluboký oceán (za předpokladu, že by byl povrch Marsu rovný).

Měření radaru MARSIS, publikovaná minulý týden v internetové verzi časopisu Science, definitivně vyvrátila dřívější názor, podle něhož měl jižní polární oblast tvořit hlavně zmrzlý oxid uhličitý. Některé odrazy radarových vln dokonce naznačují, že by se pod ledem mohla skrývat vrstva kapalné vody.

Představy, které jsme si o rudé planetě vytvořili v druhé polovině minulého století, se v posledních letech dramaticky mění. Slova „voda“ a „led“ hrají při popisu sousedního světa stále důležitější roli.