Čtvrtina tuzemských firem na burze nechce získat nové investory. I tak lze číst fakt, že 25 z nich neprozradilo, jak odměňují své manažery.
Když před dvěma lety poslanci ve sněmovně schvalovali nový zákon o podnikání na kapitálovém trhu, vypadalo to, že se tuzemský trh vydává konečně – po vzoru vyspělých konkurentů – na cestu otevřenosti. Podle nového zákona totiž měly firmy, obchodované na burze, odhalit platy svých manažerů i to, jak jsou tvořeny. Jenže hned poté, co zákon prošel, se zvedla vlna odporu. Jejím mluvčím se stal loni na jaře poslanec ODS Pavel Suchánek, který prosadil změkčení zákona a manažeři veřejně obchodovaných firem své příjmy jednotlivě zveřejňovat nemuseli.
„Mezi lidmi je závist,“ tvrdí Suchánek. „Bohužel nejsme v Americe, kdy si lidi řeknou, on je šikovnej, chci být šikovnej jako on. Tady kdo nějak vyčnívá, je nepřijatelný pro okolí.“ Se závistí se prý setkává i on sám. „Poškrábali mi třeba auto,“ vzpomíná. Ale důvod nezná, mohla to být klukovina nebo někdo protestoval proti tomu, jak pracují politici v parlamentu. „No, za ruku jsem nikoho nechytil,“ připouští poslanec. A přiznává, že vlastně nezná nikoho, kdo by měl po zveřejnění platu problémy.
Podobně je na tom s důkazy i předseda představenstva Pražských služeb Patrik Roman, přesto proti zveřejňování platů horuje: „Je to skoro jako vytvořit seznam lidí, kterým se vyplatí vykrást dům či unést dítě.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
