Víš, jak nám je, Rakousko?

Žaloba na Temelín je šikovný nápad a nikdo by z něj neměl být nervózní – pokud je kolem reaktoru všechno v pořádku.

Každý národ má svoji osobitou agendu. Chudáci Kazaši by teď hrozně rádi celému světu dokázali, že nejsou chorobní antisemité, nejedí sýr z kobylí moči, všechny ženy u nich nejsou prostitutky a že vůbec ten poťouchlý britský komik Borat nemá v ničem pravdu. Češi zase chtějí všechny přesvědčit, že mají právo provozovat svou slavnou jadernou elektrárnu. Tu elektrárnu, kterou si ještě v čase komunistické bezstarostnosti naplánovali, za Klause pak překřtili na nejsložitější technický projekt světa, za Zemana ji pasovali na svůj národní zájem, a po dvaceti letech stavebního vypětí ji přece jen dokázali dokončit, nějak zkolaudovat a uvést do provozu.

Teď stojí před další fází svého velkého úkolu: odrazit odpor sousedního státu, který má z tohoto českého národního zájmu takový strach, že se chce bránit u soudu. A Češi teď mají před sebou dvě možnosti: buď se jako dosud ujišťovat, že je nějaké strachy těch druhých nezajímají, nebo velkého zájmu Rakouska o sporný projekt využít k svému vlastnímu prospěchu.

Neohrožená Dana

Pro jistotu to zdůrazněme ještě jednou: proud je sice důležitý pomocník lidí, Temelín ale není nic jiného než elektrárna. Není žádnou zvláštní, ojedinělou hodnotou, není přírodní atrakcí či důkazem národního umu, vzhledem k okolnostem vzniku spíš naopak. Je nevyzkoušenou kombinací ruské a…