Urychlil konec Delvity i občanský bojkot?
Z českého trhu mizí prodejní řetězec Delvita, což vyvolalo také otázku, nakolik se na nuceném odchodu podepsalo i jeho arogantní chování v Rudné u Prahy.

Z českého trhu mizí prodejní řetězec Delvita, což vyvolalo také otázku, nakolik se na nuceném odchodu podepsalo i jeho arogantní chování v Rudné u Prahy.
Konec prodejen Delvity v České republice je v posledních dnech tématem mnoha komentářů. Nikdo ale dosud nezmínil významný faktor, který určitě přispěl k jejímu neúspěchu. A tím je bojkot nakupování v Delvitě, který probíhá celých jedenáct let, co tento řetězec na českém trhu působí. Nejen já osobně, ale i řada lidí v celé republice se Delvitě úzkostlivě vyhýbá od doby, kdy při výstavbě svého centrálního skladu v Rudné u Prahy vybagrovala a zcela zničila vzácné archeologické naleziště z období před naším letopočtem.
Jednalo se zřejmě o největší polistopadovou likvidaci kulturního dědictví v Česku. Archeologové tehdy v roce 1995 marně protestovali. Na rozsáhlé, ale nedostatečně prozkoumané naleziště vjela těžká technika. Kostry, nádoby, šperky i nesmírně vzácné pozůstatky staveb byly zcela zničeny a vyvezeny na skládku.
Trestní stíhání manažerů Delvity nakonec vyšuměla do ztracena, v odborné veřejnosti ale nebyl tento barbarský čin dodnes zapomenut. Osobně neznám žádného historika, archeologa nebo zájemce o keltskou kulturu, který by si kdy v Delvitě koupil byť jen suchý rohlík.
V současné situaci, kdy hospodaření Delvity u nás končí tak neslavně, cítím hlubokou satisfakci a jsem rád, že i já a moji přátelé jsme k němu trochu napomohli svým bojkotem.
Potvrzuje se, že bezohledné jednání…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.


















