Nejste tady sami

Na stránce Diskuse minulý Respekt uveřejnil debatu o vstupném do katedrály sv. Víta (Má se platit za vstup do katedrály?) mezi poslancem KDU-ČSL Janem Kasalem a ekonomem pražské římskokatolické diecéze Karlem Štichou. Mají deklarativně rozdílné názory a přitom si hrají do ruky jako soudruzi na počátku perestrojky. Proč v duelu není dáno alespoň jedno místo nějakému povolanému nekatolíkovi, například Zdeňku Mahlerovi, když tito tvoří většinu – dle posledního sčítání lidu 73,2 % všech občanů ČR – a katolických periodik pro interní debaty je u nás dostatek?

Katolická církev nebyla, jak tvrdí pan Kasal, nejsilnější, „když se dokázala zastávat obyčejných lidí“. Mocensky i majetkově u nás byla nejsilnější po Karlu IV. a pak po Bílé hoře. Po ní u nás požehnala systému s tak propastnými sociálními rozdíly, jaké mnohé země, např. Dánsko nebo Norsko, během celé historie nezažily. Posílila i početně a s pomocí Habsburků „zvýšila“ podíl katolíků v české nežidovské populaci asi z 14 na 100 procent, když ovšem bylo předtím obyvatelstvo o 30 procent zdecimováno třicetiletou válkou, hladem, nemocemi a cíleným vybíjením otevřených evangelíků.

Čím „harmoničtější“ je vztah mezi (rozumí se vždy římskokatolickou) církví a státem, tím hůř pro ty jednotlivce, kteří odmítají nahradit vlastní svědomí papežovými instrukcemi. První prezidenti Masaryk a Beneš kvůli jejich hluboké úctě k individuálnímu svědomí se snažili o oddělení církví a státu, aby byl stát laskavý ke každému jednotlivci. Zato po nástupu Václava Havla, který si na rozdíl od nich a po vzoru Háchy a Gottwalda nechal sloužit římskokatolickým arcibiskupem slavnostní mši Te Deum, se ony vztahy stále více „harmonizují“. Pro příklady důsledků takové vstřícnosti nemusíme chodit ani za nejbližší hranice – vztah je již tak harmonický, že se na českých veřejných budovách po úmrtí papeže musely vyvěšovat smuteční vlajky.

Žádný z debatujících přitom neuvedl, že dříve, když katedrála patřila státu, mohl ještě kdokoli vstoupit zdarma do asi 60 % katedrály, provést svobodné duchovní usebrání a spatřit většinu památek interiéru, zatímco nyní byl tento prostor zmenšen na asi 20 %, odkud návštěvník neuvidí téměř nic. Ihned poté, co katedrálu převzala katolická církev. Asi aby opět provedla poněkud cynickou interpretaci evangelijních slov o neshromažďování pozemských pokladů, o levici, která neví, co činí pravice, penězoměncích v chrámu a o hltavých vlcích. Aby začala vybírat za to, co zednář Mucha, husita Bílek a příslušník českobratrských tradic T. G. Masaryk zamýšleli darovat celému národu. Stát však ještě podal dovolání a na jeho podporu se podepisuje petice. Pánové, téma debaty o placení vstupného souvisí těsněji, než si myslíte, i s otázkou eventuálního navrácení katedrály státu či, tvrdě protestantsky řečeno, vrchnosti. Ta svobodu svědomí umí často zajistit lépe.

Zdeněk Zacpal

O srbské ústavě

Reaguji na článek Matyáše Zrna To sladké slovo Kosovo (Respekt č. 45/2006). Podivuji se odvaze autora, s níž se posmívá nové srbské ústavě. Tuto ústavu demokraticky přijala většina Srbů a podporují ji všechny srbské strany. Kdo je pan Zrno, že může zpochybňovat demokratický postup suverénního státu? Podivuji se jeho jasnovidectví, s nímž tvrdí, že preambule demokraticky přijaté ústavy, která konstatuje, že Kosovo je integrální součástí Srbska, nezmění „ani ň“ na rozhodnutí „mezinárodního společenství“ o budoucnosti Kosova. Ale možná to není zas až tak překvapivé: vždyť pan Zrno, známý stoupenec albanizace Kosova, neviděl nic špatného ani na bombardování civilního obyvatelstva Srbska. Nyní tedy demokratický proces v Srbsku vydává za „výkřik do tmy“ a diví se, že albánští iredentisté nebyli zapsáni do volebních seznamů (když jak sám říká, od roku 1990 bojkotují všechny srbské volby). Obávám se, že psát nezaujatě o Srbsku a jeho provincii Kosovu nemůže ten, kdo si před celou pravdou přikládá klapky na oči i na uši.

Ferdinand Peroutka jr.

Omluva

V článku „O hamižných počtářích a slabém státu“ v č. 44/06 jsme zveřejnili, že Česká spořitelna dostává nepočítaně stížností drobných podnikatelů na to, že si banka účtuje poplatky za vklad mincí. Podle mluvčí Simony Můčkové jsou ale stížnosti nepočetné. Za záměnu slov se omlouváme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte