Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Domov

Mostečané sobě

Z někdejšího gotického Mostu zbouraného v 70. letech kvůli uhlí zbyl jenom kostel, od kterého se nahoru do kopce táhnou řady panelových bloků. Má logiku, že právě z této sociální laboratoře jsme se dozvěděli, jak snadno se lze v současných Čechách zmocnit i velké sedmdesátitisícové obce.

Fotografie: Volič vyhrává, my vládneme. A kontrolu peněženek do toho netahejte. Zvolení Mostečané zleva: Jiří Zelenka... - Autor: Sdružení Mostečané Mostu • Autor: Respekt
Fotografie: Volič vyhrává, my vládneme. A kontrolu peněženek do toho netahejte. Zvolení Mostečané zleva: Jiří Zelenka... - Autor: Sdružení Mostečané Mostu • Autor: Respekt

Z někdejšího gotického Mostu zbouraného v 70. letech kvůli uhlí zbyl jenom kostel, od kterého se nahoru do kopce táhnou řady panelových bloků. Má logiku, že právě z této sociální laboratoře jsme se dozvěděli, jak snadno se lze v současných Čechách zmocnit i velké sedmdesátitisícové obce. Voliči ve statutárním městě Most dali nejvíc hlasů spolku, který jim za obsazení radnice slíbil loterii o tři auta. Kromě toho sdružení Mostečané Mostu zaplatilo za vládu nad Mostem stovkou rozdaných horských kol a tisícovkou tisícikorunových poukázek na nákup do Tesca.

Tak jsem řekl dost

Síly v této obchodně pojaté kampani spojili dva místní giganti s velkým vlivem: druhé největší bytové družstvo v republice – Krušnohor – se 14 tisíci členy a firma Unimontex místního podnikatele Jiřího Zelenky s dvanácti sty zaměstnanci a ročním obratem přes miliardu korun. Družstvo agitovalo mezi svými členy, podnikatel slíbil svým podřízeným, že když „bude spokojen s výsledkem voleb“, dostane každý prémii 10 tisíc korun.

Sekretář sdružení Mostečané Mostu František Ryba nás vítá v sídle Krušnohoru – je totiž zároveň jeho předsedou. Vousatého podsaditého chlapíka s náušnicí v uchu a zlatým řetězem není tak těžké si představit za řídítky motorky Harley–Davidson, jejíž modely má v kanceláři vystaveny vedle nablýskaných pohárů za vítězství v družstevních soutěžích. S rozmyslem a familiárně vysvětluje, co ho přivedlo do politiky. „Hele, lidi sem za námi na družstvo chodili s problémy s chodníky, svahem na sáňkování a chtěli, abychom jim to na radnici zajistili. A ne vždycky to šlo. Takže když budeme sedět na radnici, tak bychom tyto věci mohli lépe řešit.“

Druhá z vůdčích postav sdružení, podnikatel Jiří Zelenka, zmiňuje jiné důvody. „Když jsem ve městě opravoval místní kino a banku, úřad všechna stavební řízení neuvěřitelně komplikoval a protahoval a nakonec si řekl o úplatek. Tak jsem si řekl, dost, toho nemám zapotřebí.“ Podnikatel se tedy rozhodl ovládnout radnici a „pročistit zkorumpovaný systém veřejných zakázek“. Jak? V tom zatím nemá úplně jasno. „Na výběrových řízeních by se třeba mohla podílet i organizace Transparency International,“ říká Zelenka. Nakolik se dušínovské pohnutky jejich jednání projevily reálně v uplynulých čtyřech letech, kdy měli v zastupitelstvu 5 svých lidí? „Byli spíš jako tiší pozorovatelé, kteří získávali informace pro svoje družstvo,“ pátrá v paměti šéfredaktor Deníku Mostecka Oldřich Hájek. „Nevzpomínám si, že by někdy na zastupitelstvu vystoupili proti nějaké zakázce nebo postupu města.“

Možná s průvanem čekají, až budou mít většinu. Příkladnou transparentnost ale mohou projevit už teď – při zveřejňování zdrojů volební kampaně. Kolik stála? „Ještě nemáme všechno dofakturováno, ale může to být něco kolem pěti milionů,“ odhaduje František Ryba. „Počítejte se mnou. Milion stály věcné ceny, milion poukázky na nákup do Tesca, 650 tisíc na fabie, tam jsme dostali slevu, protože jako družstvo odebíráme jejich auta. Zbytek byly billboardy, plakáty atd.“

Reklamní experti sice kampaň cení zhruba na dvojnásobek, ale ať to stálo pět či deset milionů, základní otázka je stejná: kdo je Mostečanům dal a proč? „Velkou část poskytl Jiří Zelenka, ostatní sponzory nemůžu jmenovat, protože nás prosili, abychom to neříkali. Šlo o obchodní partnery našeho družstva,“ říká předseda Ryba. „Své dary vám řeknu,“ doplňuje ho podnikatel Zelenka, „ale nevím, proč bych měl nechat nahlížet do cizí peněženky.“

Tohle „nahlížení“ však stanovuje zákon. Každá strana nebo hnutí musí vykázat svoje příjmy a výdaje do dubna následujícího roku, aby veřejnost mohla mít kontrolu nad tím, zda nějaký bohatý donátor zpovzdálí nevrtí radnicí. Mostečané jsou už teď rozhodnuti kontrole se nepodrobit. „My jsme jenom občanské sdružení, čili tuto povinnost nemáme,“ usmívá se František Ryba. Jak ale potom jeho spolek mohl kandidovat ve volbách, když k takovému angažmá mají právo jen registrované politické strany nebo hnutí? Zařídila to elegantní klička: mostecké sdružení se kvůli volbám skrylo pod hlavičku Strany pro otevřenou společnost. A ta, jak potvrzuje její místopředseda zodpovědný za hospodaření Boris Vystavěl, dary Mostečanů zveřejňovat nebude. „My jsme jim nedali ani korunu a nemůžeme je nutit, aby nám ukázali účty,“ říká Vystavěl.

I vykazování účtů tradičních stran má ovšem svoje mezery. I když má veřejnost k jejich výročním zprávám přístup, jsou k dispozici jen v Poslanecké sněmovně a ne třeba na internetu – například běžný občan z Olomouce by kvůli jejich nastudování musel cestovat přes půl republiky. „Pokud by cestu vážil a nějakou nesrovnalost našel,“ říká politolog a odborník na financování politických stran Jan Outlý, „nemá k jakému nezávislému orgánu se obrátit, neexistují pravidla, jak v takovém případě postupovat. Proto to také nikdo nedělá.“

V jackpotu čekají volby

Členové „poražených“ stran v Mostě, tedy prakticky všech s výjimkou komunistů, s nimiž Mostečané udělali po volbách koalici, označili kampaň mosteckého spolku za nepřípustné uplácení voličů a podali ke krajskému soudu žalobu na neplatnost voleb. Co politici svým konkurentům zazlívají?

„Oni zakomponovali do loterie účast ve volbách, podmínkou bylo vítězství a vyhlašovala to jedna strana. To je podle nás proti listině základních práv a svobod,“ míní mostecký lídr ODS a dosavadní primátor Vladimír Bártl. Sdružení oponuje, že podobně přece postupují všechny strany: pořádají pro voliče koncerty, vaří předvolební guláše. Oni se od ostatních liší jen v intenzitě pobídek. „Všichni politici nabízejí hmotné výhody, jde o to, kdy se jedná o abstraktní a kdy o konkrétní úplatek,“ poznamenává k tomu pražský právník Tomáš Sokol. „Je ale dobře, že se stížnost podala, protože se aspoň jasněji určí hranice mezi politickou soutěží a úplatky. Soud bude muset zkoumat věc do detailů.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].