Vědci o volbách

Křičeli jsme na náměstích „Svobodné volby!“. A budeme je mít – od roku 1989 již pošesté. To jsme přece chtěli. Aby nebyla jen jedna vládnoucí strana. Abychom si mohli vybrat z více možností. Nefňukejme nyní, že není z čeho si vybírat. Politiku musíme jako občané aktivně ovlivňovat všichni, a v této chvíli právě volbou stran.

Co já jako občanka Helena Illnerová od politických stran vyžaduji? Především vlastní stručný a jasný program, který bude alespoň částečně v souladu s mým viděním světa. Ne zesměšňování a negaci programu cizího. Ne slibování vysokých průměrných platů či pastelek pro prvňáčky. Chci vědět, jak by ta která strana v budoucnu řešila dlouhodobé problémy naší země v energetice, v zachování krajiny, ve zdravotnictví, ve vzdělání, ve výchově dětí v zodpovědné, eticky se chovající občany, ve vyrovnávání startovních podmínek etnických menšin, v podpoře podnikání našich vlastních podnikatelů, v soužití v EU apod. Za druhé vyžaduji důvěryhodnost strany a jejích politiků. Nemůže být důvěryhodná strana, která se v minulosti dopustila zločinů. Důvěryhodnost politiků pak nespočívá jen v tom, že nepodlehli vědomě svodům kariérním či korupčním. Spočívá i v důvěře v jejich slova. Ta nesmí být volně házena do větru, ale musí být opřena o fakta a jejich analýzu. Bývám tázána, zda vědci při svém hledání pravdy o světě kolem nás jsou lepší občané než ostatní. Nejsou. Ale jedním…