Holé lebky ze sociálky

Před soudem v Českých Budějovicích stojí právě v těchto dnech žena obžalovaná z těžkých zločinů. Z toho, že je chudá, že porodila devět dětí a že jí zemřel manžel. Za tyto prohřešky ji chtějí úřady potrestat rozbitím rodiny a transportem dětí do státních domovů. Ta přísnost sice vyráží dech, ale v českém prostředí nejde o nic neobvyklého: z těchto příčin sociálka už léta odtrhává od rodičů většinu ze čtyř tisíc dětí putujících tady ročně do státní péče. Krutou českou praxi už pár let kritizují místní i zahraniční odborníci, kteří si přitom pořád dokola kladou bezmocně otázku – Proč? Proč vlastně mají zdejší úřady nutkavou potřebu děti od rodiny odtrhávat, když je to tak viditelně neefektivní, drahý a devastující proces? Díky budějovickému soudu – a v tom je jeho výjimečnost – na to konečně dostáváme otevřenou odpověď. „Je to o tom, že žijeme v kulturním prostředí odlišném od prostředí paní Pužové,“ vysvětlil minulý týden náměstek českobudějovického primátora Tomáš Kubín (ODS), proč trvá na tom, aby byly děti Valérii Pužové odebrány. „Mojí optikou prostě bude dítěti v klidném, čistém, pravidelném prostředí lépe, přestože nebude v dosahu matky a asi tím bude trpět.“

Náměstek Kubín vyslovil otevřeně to, co bylo dosud skryté. A díky jeho otevřenosti si už nelze namlouvat, že se vlastně nic neděje a není důvod se bát. Protože ono se děje. Úředníci této země, kteří mají pomáhat lidem v nouzi, místo toho zneužívají svou moc ke…