Může výzkum založený na pozorování 10 pacientů rozhodnout výsledek sporu, ve kterém nejde jen o miliardy, ale i o život a smrt milionů nemocných? Může, rozhodla teď porota v Texasu.
Češi to jméno prakticky neznají a nic bližšího jim neříká. Hned z několika důvodů by ale stálo za to, aby se s ním seznámili. Řeč je o Vioxxu, preparátu proti zánětu kloubů, který teď budí ve Spojených státech mimořádné emoce a plní první stránky novin.
Oč přesně jde? Porota texaského soudu odsoudila minulý měsíc firmu Merck, která Vioxx vyrábí, k zaplacení odškodného za smrt Roberta Ernsta. Pacienta, který užíval zmíněný lék a který zemřel na srdeční selhání. Výše odškodného zatím nebyla přesně určena, ale lze očekávat částku vyjádřenou v desítkách milionů dolarů. Podobných pacientů přitom může být jen v USA několik desítek tisíc. Tím se dostáváme do částek, které by farmaceutický gigant mohly snadno položit.
Člověk na takovou zprávu může reagovat projevem spravedlivého hněvu: dobře firmě tak, neměla nezodpovědně riskovat a prodávat životu nebezpečné léky. Část veřejnosti, která je intuitivně podezřívavá a nedůvěřivá k velkým farmaceutickým společnostem, může dokonce pociťovat i jisté škodolibé zadostiučinění. Věc je ovšem složitější. Bližší pohled totiž ukazuje, že případ Vioxx spíše než o čemkoli jiném vypovídá o tom, jakým způsobem dnes společnost pracuje s informacemi.
Možná ano, možná ne
Začněme u informace o smrti…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
