Podle čeho se rozhodují občané ve volbách? S tím si lámou hlavu mnozí politologové i partajní stratégové. O zajímavé srovnání volebních preferencí vlády a hospodářských ukazatelů se nedávno pokusil David Marek z Patria Finance. Výsledek je překvapující: pokud vezmeme výsledky voličských preferencí v tuzemsku a odstraníme některé výkyvy (jako pokles ČSSD po aféře Stanislava Grosse), zjistíme, že voliče téměř nezajímá růst HDP nebo kurz koruny a vládu hodnotí podle tempa růstu mezd a míry nezaměstnanosti. Teoreticky tak stačí znát příští vývoj těchto dvou veličin, a pokud se nestane nic mimořádného, víme, kdo zasedne do vládních křesel. Podle ekonomických predikcí to zřejmě bude nynější opozice. Ovšem jen tehdy, pokud se pár týdnů před volbami neprovalí, že nějaký vysoce postavený opoziční politik má neuspořádané finance.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se pokusilo pomoci podnikatelům a minulý týden předložilo do vlády návrh na zmírnění části ekologické legislativy. Některé zákony o ochraně přírody jsou u nás vůči podnikatelům skutečně příliš přísné, ale ministerstvo vyprodukovalo paskvil. Nejenže hodlalo navrhnout porušení některých mezinárodních závazků Česka, ale i styl jeho argumentace byl podivný. Například varovalo před tím, že rozšiřování počtu látek zařazených do integrovaného registru znečišťování a jejich zveřejňování může vést k jeho zneužití „různými…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
